Koruna dnes posilovala navzdory vyššímu než očekávanému deficitu zahraničního obchodu. Potvrzuje se tak, že při současné prázdninové náladě na trhu mají technické faktory větší vliv na obchodování než makroekonomické indikátory. Prázdninové obchodování s nedostatkem likvidity bude přetrvávat ještě celý příští týden. V průběhu této doby se bude kurz s největší pravděpodobností pohybovat v intervalu 32,15 až 32,50 CZK/EUR. Nízká likvidita by měla stát za relativně vyšší vrtkavostí kurzu. Podle dnes zveřejněné statistiky dosáhl červencový schodek zahraničního obchodu 11,9 miliard korun. V porovnání s předešlým měsícem se tak jedná o výrazné zhoršení. Za hlubokým deficitem stojí především silná domácí poptávka, která zvyšuje dovozy. To je vidět např. na obchodě s automobily, kde došlo k výraznému růstu dovozu a zároveň k propadu vývozů. Na vyšších dovozech se ale podílely i léky. Hlubšímu propadu bilance bránily naopak vysoké vývozy dílů a příslušenství automobilů. Stejně jako v minulých měsících se tedy potvrzuje, že zahraniční výrobci se snaží bojovat se slabou poptávkou nižší cenou komponentů dovážených z východní a střední Evropy. Z geografického pohledu stojí za deficitem obchod s Ruskem, Japonskem a Čínou. V případě Ruska se na vyšším schodku podepisuje rostoucí korunová cena ropy, v případě některých asijských zemí pak problémy našich exportérů se vstupem na tamní trhy. Ačkoli byl červencový deficit vysoký, je letošní kumulovaný schodek za prvních sedm měsíců nižší než loni. Do budoucna očekáváme, že bude českému zahraničnímu obchodu pomáhat postupné oživení v severní Americe a s několikaměsíčním zpožděním i v západní Evropě. Příznivě by měla působit i slabá koruna. Celoroční deficit by se tak měl pohybovat jen mírně nad 60 miliardami korun. Vnější nerovnováha ekonomiky proto nepředstavuje pro ČR žádné riziko. Ruská vláda včera oznámila, že hodlá zvýšit clo na vývoz plynu z 5% na 30%. Toto šestinásobné zvýšení cla by se mělo projevit v ceně na českém trhu. Ta je však kromě cla ovlivňována také cenou suroviny a měnovým kurzem. Protože očekáváme, že ceny plynu na světových trzích budou v průběhu příštího roku mírně klesat a zároveň s tím bude koruna posilovat, domníváme se, že se zvýšení cla v konečných cenách pro naše spotřebitele neprojeví v plné míře. Očekáváme proto zvýšení cen jen kolem 10%. O konečné ceně bude ale muset rozhodnout Energetický regulační úřad. Nelze proto ani vyloučit, že růst cen spojený s vyšším clem bude rozložen do několika čtvrtletí. Vladimír Pikora