Obchodování s korunou dnes postrádalo jednoznačný trend. Zatímco dopoledne koruna mírně ztrácela, odpoledne posilovala. V současnosti je tak o zhruba sedm haléřů silnější než ráno. Politické riziko a strach z nesestavení nové vlády sice výrazně klesá, ale trh zůstává i přesto trochu nervózní. Někteří investoři se totiž obávají, že nová vláda bude před blížícími se volbami tlačit na měkčí reformy. Spekulanti se obávají, že to by mohlo znamenat pozdější přijetí eura. Je ovšem otázkou, zda by teoretická vláda vzešlá z nových voleb znamenala rychlejší přijetí eura. Je možné, že bychom byli sice s novou vládou razantnější v reformách schopni splnit maastrichtská kritéria dříve, ale již není jisté, že by nová vláda také usilovala o velmi rychlé přijetí eura. Na místo toho by mohla termín přijetí raději posouvat na období, kdy bude ekonomika na společnou měnu "zralá". Navíc ani současná vláda není v reformách nikterak tvrdá. Ministerstvo financí dnes zveřejnilo státní rozpočet na rok 2005. Ten počítá se schodkem ve výši 94 miliard korun. Návrh ale nezahrnuje předpokládanou úhradu minulých ztrát České konsolidační agentury ve výši 19 miliard korun. Celkem by tak měl schodek činit 113 miliard korun. Letos se přitom počítá s deficitem 115 miliard korun. Snižování deficitů je tak velmi pomalé. Na druhou stranu se jedná jen o návrh a nová vláda může ještě výši navrhovaného deficitu upravit. O zásadní změny se ale asi jednat nebude. Vyšší deficit by znamenal, že by meziročně schodek vzrostl, což by nebyla dobrá známka pro reformu veřejných financí, a naopak výrazně nižší deficit bude před blížícími se volbami u voličů nepopulární. Z pohledu finančních trhů se zatím jedná jen o orientační hodnotu, která není nikterak překvapivá a nevylučuje přijetí eura koncem desetiletí. Koruna dnes nikterak nereagovala ani na statistiku stavební výroby. Po rychlém 62,4% dubnovém růstu stavební výroba v květnu meziročně poklesla o 2,4%. Rozhodně se ale nejedná o recesi v odvětví. Dubnový růst byl totiž nadhodnocený v důsledku přechodu na vyšší DPH. Zákazníci tehdy spěchali s dokončením staveb a navíc docházelo i k fakturaci staveb před jejich dokončením. Spíše než na měsíční data se proto musíme dívat na delší období. To ukazuje, že stavebnictví skutečně roste. Za prvních pět měsíců totiž meziročně vzrostlo o 22,9%. Tento boom není dán jen očekávanou úpravou daní, ale také velmi nízkými úrokovými sazbami, příchodem zahraničních investorů a změnou přístupu obyvatelstva k bydlení. Vladimír Pikora