Pravidla pro výpočet mzdy nebo platu za práci ve svátek i přesčas jsou totiž poměrně komplikovaná, a s jejich dodržováním to také nemusí být vždycky úplně "slavné". Pokud máte zkušenosti s tím, jak se práce "nad limit" odměňuje, můžete se o zkušenosti podělit v diskusi pod článkem.

Peníze nebo volno

Zákoník práce stanovuje, že pokud zaměstnanec nepřijde do práce v obvyklý den (například v úterý) proto, že je svátek, musí dostat plnou mzdu. Pokud do práce přijde, musí dostat plně proplacené náhradní volno. A jestliže volno nejpozději do tří měsíců nedostane, musí mu zaměstnavatel práci proplatit a to dvojnásobnou mzdou oproti té běžné.

K práci ve svátek vás ale zaměstnavatel nemůže vyzvat jen tak: v tyto dny je možné pracovat jen výjimečně. Zákoník výslovně mluví o deseti důvodech, z nichž je možné jmenovat péči o zvířata, naléhavé opravy, inventury nebo závěrky, živelní události, dopravu nebo "práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva" - tedy činnost lékařů, novinářů, herců a podobně.

Pokud jde o víkendy, poskytuje se za práci v tyto dny příplatek ve výši 10%. U většiny profesí se navíc jedná o dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance (v každých 7 kalendářních dnech musí mít zaměstnanec nepřetržitých 35 hodin volných).

Pokud by člověk měl nastoupit do práce v den nepřetržitého odpočinku, může se tak stát jen z osmi důvodů (některé viz výše), a bude se pak jednat o přesčas s příplatkem 50%. Opět tu ale platí, že pokud si člověk vybere náhradní volno, na příplatek nárok nemá. Přesčasy může zaměstnavatel nařídit maximálně v rozsahu 8 hodin týdně a 150 hodin ročně.

Podobná pravidla odměňování platí i pro zaměstnance státu, kteří pobírají plat; tam se příplatek vypočítává z jejich základního tarifu plus osobního a zvláštního příplatku. Někteří zaměstnanci (ti, kteří mají příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek) ovšem mají v platu zahrnuto 150 hodin přesčasové práce ročně; rovnou proplácena jim je jen práce v noci, o svátcích, v době nepřetržitého odpočinku a v době pracovní pohotovosti.

Některé profese mají problém

Nový zákoník práce a související novinky zkomplikovaly život mnoha profesím. Hlasitě se ozvali například lékaři a nemocnice. Nový zákoník práce omezil práci přesčas na maximálně 400 hodin a zároveň stanovil, že za práci v době pohotovosti je třeba poskytovat plný plat. Nemocnicím proto chybí v rozpočtu miliardy na zaplacení lékařů.

Ještě hůře jsou na tom záchranné služby, které mají málo lékařů a z nichž některé už teď mají vyčerpaný možný objem přesčasů. Pikantní přitom je, že většina lékařů záchranek i nemocnic proti většímu množství přesčasů nemá námitky. Ba naopak, mnozí z nich práci navíc vítají, protože si tak mohou přilepšit ke mzdě.

Proti novým pravidlům protestují i policisté. Mnohým z nich se nelíbí nově zakotvených 150 neplacených hodin přesčasů a další změny v odměňování, které přinesly snížení platů až o tisíce korun.