Lucemburk/Praha - Náklady na pracovní sílu jsou v Česku téměř čtyřikrát nižší než v Dánsku. Levnější práce je už jen v dalších osmi zemích Evropské unie. Vyplývá to z údajů za rok 2017, které zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Do porovnání jsou zahrnuty výdělky v celé ekonomice kromě zemědělství a veřejné správy, a to z podniků s alespoň deseti zaměstnanci. Kromě přímých nákladů práce (samotná mzda nebo plat) zahrnují tato čísla i nepřímé náklady, do kterých patří zejména povinné odvody zaměstnavatele na sociální pojištění.
Náklady práce v roce 2017 (v eurech za hodinu) |
|
| Dánsko | 42,5 |
| Belgie | 39,6 |
| Lucembursko | 37,6 |
| Švédsko | 36,6 |
| Francie | 36,0 |
| Nizozemsko | 34,8 |
| Německo | 34,1 |
| Rakousko | 34,1 |
| Finsko | 32,7 |
| Irsko | 31,0 |
| Itálie | 28,2 |
| průměr EU | 26,8 |
| Velká Británie | 25,7 |
| Španělsko | 21,2 |
| Slovinsko | 17,0 |
| Kypr | 16,0 |
| Řecko | 14,5 |
| Portugalsko | 14,1 |
| Malta | 13,8 |
| Estonsko | 11,7 |
| Česko | 11,3 |
| Slovensko | 11,1 |
| Chorvatsko | 10,6 |
| Polsko | 9,4 |
| Maďarsko | 9,1 |
| Lotyšsko | 8,1 |
| Litva | 8,0 |
| Rumunsko | 6,3 |
| Bulharsko | 4,9 |
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku (42,5 eura za hodinu), Belgii (39,6 eura) a Lucembursku (37,6 eura). Ještě vyšší jsou ve dvou nečlenských zemích EU, jejichž data Eurostat pro porovnání uvádí - v Norsku (51 eur) a na Islandu (42,6 eura).
Průměr Evropské unie dosahuje 26,8 eura, Česko je s hodnotou 11,3 eura hluboko pod ním - až za Slovinskem či Estonskem. Oproti předchozímu roku si Česko nicméně o jednu příčku polepšilo, když předběhlo Slovensko. Za státy bývalé federace pak skončily ještě Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko (4,9 eura).
Mezi lety 2004 a 2017 stoupla cena práce - při přepočtu na eura, tedy se zohledněním případného vývoje kurzu vůči národní měně - nejvíce v Rumunsku (o 231,6 procenta) a Bulharsku (o 206 procent). Náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2017 téměř na dvojnásobek (95 procent). K poklesu došlo jen v Řecku - o 5,2 procenta.
Růst nákladů práce (v eurech) v letech 2004 až 2017 |
|
| Rumunsko | 231,6 % |
| Bulharsko | 206,3 % |
| Lotyšsko | 200 % |
| Estonsko | 172,1 % |
| Slovensko | 170,7 % |
| Litva | 150 % |
| Polsko | 100 % |
| Česko | 94,8 % |
| Maďarsko | 54,2 % |
| Chorvatsko | 53,6 % |
| Slovinsko | 51,8 % |
| Malta | 43,8 % |
| Dánsko | 43,6 % |
| Belgie | 35,6 % |
| průměr EU | 35,4 % |
| Rakousko | 35,3 % |
| Finsko | 34 % |
| Španělsko | 28,5 % |
| Kypr | 28 % |
| Francie | 27,7 % |
| Německo | 27,2 % |
| Nizozemsko | 27 % |
| Švédsko | 26,2 % |
| Itálie | 25,9 % |
| Portugalsko | 24,8 % |
| Lucembursko | 24,1 % |
| Irsko | 22,5 % |
| Velká Británie | 19 % |
| Řecko | -5,2 % |
Zdroj obou tabulek: Eurostat
Při porovnání let 2016 a 2017 zaznamenaly nejvyšší meziroční růst - při přepočtu na eura - náklady práce v Rumunsku (o 15 procent), Bulharsku (o 12 procent) a Česku (o 11,3 procenta). Naopak práce zlevnila ve Velké Británii (o 4,1 procenta) a Finsku (o 1,5 procenta). Průměrný růst v celé EU dosáhl 2,3 procenta.
Pokud bychom meziroční změnu počítali v národních měnách bez kurzového vlivu, nejvíce zdražila práce v Rumunsku (o 17,1 procenta), Bulharsku (o 12 procent) a Maďarsku (o 9,2 procenta), až poté následuje Česko (8,4 procenta). Jediným, kdo by si oproti předchozímu roku pohoršil, by zůstali Finové, protože náklady práce ve Velké Británii - bez přepočtu na euro - stouply o 2,6 procenta.
Nejvyšší podíl nepřímých nákladů (nemzdová složka, tedy zejména povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění) na celkové ceně práce mají ve Francii (32,8 procenta), Švédsku (31,1 procenta) a Litvě (28,3 procenta), naopak nejmenší na Maltě (6,7 procenta). V Česku dosahují 27 procent.
