Ti úspěšnější z nás hledají co nejvýhodnější umístění pro své volné peníze, tak aby o ně nepřišli a aby se aspoň trochu mohli chlácholit představou, jak se že jim ty peníze dělají peníze. Obecně přijímanou dobrou alternativou k uložení úspor na období do jednoho roku je investice do podílových fondů peněžního trhu. Realita ovšem ukazuje, že i tato investice nemusí být zrovna trefou do černého. Při hledání, kam umístit částky vyšší než desetitisíce korun, člověk zpravidla navštíví banku, investiční společnost a někteří odvážlivci možná zajdou i k burziánům. Velmi pravděpodobně se dozví o možnostech investovat prostřednictvím podílových fondů. A aby měl náš člověk v tuto chvíli už investor z čeho vybírat, nabídnou mu určitě investici do fondů akciových, dluhopisových a fondů peněžního trhu. Každý více či méně znalý prodejce za přepážkou dozajista dodá, že prvně zmiňované mají největší potenciál k dlouhodobému nárůstu, ale nejvyšší riziko ohledně investovaných peněz. Naopak posledně jmenované mají potenciál výnosu daný hladinou krátkodobých úrokových sazeb, ale že investované peníze budou jako ve vatě. Dluhopisové fondy bývají charakterizovány jako omezené ve svých možných výnosech ale i rizicích. Všichni jsme měli už tolik příležitostí dozvědět se o průšvizích na kapitálovém trhu, že náš investor nechá akcie a dluhopisy odvážnějším nebo informovanějším gamblerům a rozhodne se zainvestovat "na jistotu" do podílového fondu peněžního trhu. Podívejme se nyní na to, jak by dopadl milión korun investovaný před rokem do různých fondů peněžního trhu. Před tím však je třeba říci pár slov o tom, jak takový fond funguje. Při zakoupení podílových listů otevřeného podílového fondu peněžního trhu po vás může chtít investiční společnost, která fond spravuje, tzv. vstupní poplatek. To znamená, že z vašich prostředků vám strhnou peníze odměnou za troufalost pořídit si příslušné podílové listy. Tyto poplatky jsou v současnosti zpravidla uplatňovány buď minimální (okolo 1%) nebo žádné. S vašimi prostředky utracenými za nákup podílových listů hospodaří portfolio manažeři příslušného fondu podle statutu fondu a vlastního uvážení. Odměnou za správu majetku fondu inkasuje ročně investiční společnost od podílového fondu obhospodařovatelský poplatek (zpravidla 0 až 1% z majetku fondu). Jestliže má fond zhodnotit peníze svých podílníků např. 5% ročně, musí na 1% poplatek vydělat přibližně 6% za rok. Třetí a poslední poplatek je spojen s ukončením investice, říká se mu výstupní poplatek a u všech uváděných fondů je v této době nulový. Jak by tedy dopadl náš milión investovaný do fondů? able border="3" cellpadding="1" cellspacing="1" width="100%" bordercolor="#000080">
Fond peněžního trhu Poplatky (%) Výkon fondu (%p.a.) Čisté zhodnocení (%p.a.) Hodnota investice (Kč) vstupní za správu výstupní IKS PT 0,00 0,80 0,00 5,21 4,41 1 044 100 ING Český fond PT 1,17* 0,55 0,00 4,70 4,15 1 041 500 Živnobanka Sporokonto 1,00 0,00** 0,00 4,13 4,13 1 041 300 ISČS Sporoinvest 0,00 0,70 0,00 4,00 3,30 1 033 000 ČSOB český PT 0,10 0,00 0,00 3,24 3,24 1 032 400 1.IN Fond PT 0,00 0,50 0,00 3,19 2,69 1 026 900 Průměr 4,08 3,65 1 036 533 * výše vstupního poplatku pro danou investovanou částku (v současnosti probíhá akce sleva z poplatku 50%)** výši obhospodařovatelského poplatku označila pracovnice investiční společnosti za neveřejnou informaci (!), což samo o sobě je do nebe volající absurdita. Na základě dostupných údajů je reálný předpoklad, že daná investiční společnost neuplatňuje poplatek za správu. Poučení z vývoje této hypotetické investice jsou nejméně dvě: 1. Vždycky se ptejte na poplatky, které vám ohlodají vaši investici, 2. Platí sice, že předchozí výkon správců není zárukou pro budoucí výnosy. Je ovšem podezřelé, když se fondům peněžního trhu nepodaří zhodnotit prostředky alespoň na úrovni zhodnocení bankovních depozit.