Které poplatky nás čekají v podílových fondech?

Chcete investovat do otevřených podílových fondů? Před plánovanou investicí do fondů je vždy důležité zjistit, jaké jsou náklady. Výše poplatků bývá rozličná a může konečný výnos investice silně ovlivnit. Celkové náklady, spojené s investováním v podílových fondech, nejsou zanedbatelné a špatným výběrem fondu se můžeme připravit o nemalé peníze. Neinvestujte se ztrátou! Prvním nákladem jsou viditelné a přehledné vstupní nebo výstupní poplatky, které jsou jednorázové a jejich výše se pohybuje od 0 do 6 procent z investované částky. U některých fondů jsou dokonce poplatky vstupní i výstupní současně, ale těchto fondů velké množství není, drtivá většina fondů používá poplatek jen vstupní. Tento druh poplatku má investičním společnostem, které majetek investorů v podílových fondech spravují, pokrýt jednak náklady spojené s propagací a distribucí fondů (provize obchodních zástupců, reklamní brožury, propagace apod.), jednak má zamezit rychlému a spekulativnímu přesunu majetku některých investorů mezi různými podílovými fondy. Investujete-li tedy částku 100 tisíc korun do podílového fondu se vstupním poplatkem ve výši 5 procent, máte po jeho odečtení ve fondu zainvestováno 95 tisíc. K dosažení alespoň vaší původní investované částky potřebujete dosáhnout čistého zhodnocení minimálně ve výši 5.3 procenta, jinak ukončíte svou investici se ztrátou. Výši vstupních poplatků u podílových fondů ovlivňuje v první řadě jejich investiční zaměření, které určuje velikost investičního rizika a výši potencionálního výnosu. Platí pravidlo, že čím je potencionální výnos a investiční riziko vyšší, tím je vyšší i vstupní poplatek. I zde lze ovšem nalézt výjimky, které se uvedeným pravidlem neřídí. Jednou z nich jsou zajištěné nebo garantované fondy, kde je investiční riziko silně potlačeno, avšak při zachování možnosti vysokého zhodnocení. Poplatky jsou většinou nulové, ale při nedodržení stanoveného investičního horizontu se pohybují na úrovni klasických akciových fondů. Podle vstupních poplatků lze české i zahraniční podílové fondy zjednodušeně rozdělit na: 1) Fondy peněžního trhu (0 až 3 procenta) 2) Fondy dluhopisové (0 až 5 procent) 3) Fondy smíšené (1 až 5 procent) 4) Fondy akciové (2 až 6 procent) Platíte správci fondu Druhým nákladem v pořadí je tzv. manažerský poplatek, neboli poplatek za správu fondu. Jedná se tedy o úhradu nákladů spojených se správou majetku fondu, o každoroční odměnu profesionálnímu manažerskému týmu za správu svěřeného majetku investorů a o zisk investiční společnosti, která je správcem fondu. V drtivé většině případů se jedná o procentuální podíl na průměrném ročním majetku fondu (celkové čisté obchodní jmění - ČOJ) a adekvátní část poplatku je z majetku fondu strhávána průběžně během roku. U fondu s průměrným čistým obchodním jměním ve výši 500 milionů korun a s poplatkem za správu ve výši 2 procent, se jedná ročně o částku 10 milionů korun. Zejména dlouhodobí investoři si neuvědomují, že tento druh poplatku ovlivňuje výnos jejich investice více než vstupní poplatky, které jsou jednorázové. V tomto případě by to znamenalo, že investoři držící podílové listy fondu po dobu 10 let, zaplatí postupně kromě určeného vstupního poplatku ještě dalších 20 procent z hodnoty podílového listu (tedy 100 milionů korun). Celková finanční částka, o kterou investoři zchudnou, je ještě vyšší z důvodu následně ušlých zisků, kvůli nižší hodnotě podílových listů. V následující tabulce si ukážeme, jak se jednotlivé poplatky po pěti letech projeví v celkových nákladech investice například u našich nejpopulárnějších fondů peněžního trhu:

Název podílového fondu	Nákupní (prodejní) poplatek	Poplatek za správu fondu	Celkové náklady za 1 rok	Celkové náklady za 5 let
ČP INVEST – Fond peněžního trhu	0	0,75	0,75	3,75
ISČS - Sporoinvest	0,30	0,70	1	3,80
IKS - Peněžní trh	0	0,80	0,80	4
1.IN – Fond peněžního fondu	0	1	1	5
ŽB Trust - Sporokonto	0,70	1	1,70	5,70

Poznámka: Údaje jsou uvedeny v procentech. Stanovený manažerský poplatek za správu fondu se platí bez ohledu na dosažený výnos, ať už je kladný, nebo záporný. I u dlouhodobě prodělečného fondu se tedy, bez ohledu na výkon a kvalitu portfolio manažera, účtuje tento poplatek z celkového majetku fondu (celkové ČOJ). Údaje o velikosti vstupního či výstupního poplatku a poplatku za správu fondu musí být uvedeny ve statutu fondu, který by měl být investorům k dispozici k prostudování ve všech distribučních místech. Při nákupu prvních podílových listů fondu je povinností všech distributorů tento statut přiložit investorovi ke smlouvě o nákupu podílových listů. Vyšší poplatky fondu, ať už jednorázové či pravidelné, nejsou v žádném případě zárukou dosažení vyšších výnosů než u fondu s poplatky nižšími! Třetím nákladem, na který se určitě nevyplatí zapomenout a který může s konečným výnosem investice také pěkně zacvičit, je zdanění výnosu. Tento výnos je od daně zcela osvobozen až v případě, že doba mezi nákupem podílových listů a jejich následným prodejem je delší než 6 měsíců.