Česká koruna sice dnes ráno nepatrně zpevnila k euru, již odpoledne však začala své zisky opět umazávat. Stále je tak slabá v porovnání s počátkem týdne. Na kurz tlačí spekulace, že řada velkých firem pod zahraničním kapitálem bude v průběhu června převádět své zisky do zahraničí a tyto finanční toky pravidelně korunu oslabují. Silnější koruně nesvědčí ani poslední náznaky ze strany centrální banky, že zvyšování úrokových sazeb, které by domácí měnu zatraktivnilo, zřejmě nebude nikterak uspěchané. Domníváme se proto, že je velká šance, že v příštím týdnu koruna opět alespoň krátce oslabí nad 32,00 CZK / EUR. Jinak poklidnou domácí ekonomickou scénu dnes rozčeřila jen zpráva mezinárodního měnového fondu (MMF) o české republice. MMF totiž vydal předběžný komentář po své pravidelné roční revizi českého hospodářství. Podle MMF by letos měla ekonomika růst tempem 3,5%. Názor MMF se nám zdá jako velmi realistický, jeho odhad je sice nepatrně optimističtější než naše prognóza, ale rozdíl není velký. Zpráva sice nepřináší nic nového, co by domácí ekonomové ještě nevěděli, ale právě v tom je její význam. Potvrzuje totiž slova domácích ekonomů a dodává jim určitou váhu. Zpráva kritizuje stav veřejných financí a pomalý pokrok v oblasti reforem penzijního systému. Zde můžeme upřesnit, že konkrétně v oblasti penzijní reformy není podle našeho názoru pokrok "pomalý", ale ve skutečnosti vůbec žádný. Samotná výše deficitů státního rozpočtu ještě není nikterak extrémně nebezpečná, varující je ale tempo nárůstu těchto deficitů. Dokonce i v případě, že se podaří plnit vládní reformu veřejných financí, státní dluh v následujících letech stále poroste. Bohužel vládní plán na konsolidaci veřejných financí je velmi napjatý a neponechává si prakticky žádné rezervy. Stačilo by například, aby přišla velká přírodní katastrofa typu povodně nebo aby v důsledku vývoje v zahraničí rostla ekonomika o něco pomaleji a plán by se nepodařilo splnit. Nejhmatatelnějším důsledkem takového selhání by bylo opožděné přijetí eura až po roce 2010. To by podniky vystavené kurzovému riziku zřejmě přivítaly se značnou nevolí. Za povšimnutí podle našeho názoru stojí výzva MMF, aby vláda v souvislosti s veřejnými financemi zlepšila a zprůhlednila komunikaci s médii a veřejností. Volně řečeno, MMF se obává, že nedostatečná komunikace o takto odborném a složitém tématu by mohla vzbudit podezření, že vláda operuje před veřejností s různými ukazateli až příliš kreativně. Za tento požadavek se můžeme plně postavit. Veřejnost se těžko nechá uchlácholit tvrzeními typu "penzijní reforma je nezbytná, protože si nemůžeme žít nad poměry". Daleko srozumitelnější i účinnější by bylo pravdivé vysvětlení, že čím déle budeme penzijní reformu odkládat, tím budou mít lidé, kteří jsou dnes v produktivním věku, pravděpodobně menší důchody. Markéta Šichtařová