Po několika dnech prudkého posilování dnes euro konečně mírně zbrzdilo své vítězné tažení proti americkému dolaru a zůstalo stabilní, nicméně jedná se spíše o klid před víkendem než o zlomení dlouhodobějšího posilujícího trendu. Navíc obchodování na devizovém trhu bylo značně utlumeno v důsledku toho, že podstatná část londýnských obchodníků věnovala spíše než obchodování pozornost fotbalovému zápasu mezi Anglií a Brazílií. Ani jejich zármutek po vítězství Brazilců však nezabránil tomu, aby se ještě ráno euro neobchodovalo na dvouletém maximu vůči americké měně. V pondělí lze zřejmě očekávat opět další posilování eura. Dolar totiž stále zůstává nejen k euru, ale i vůči jenu pod tlakem obav z pokračujícího propadu amerických akciových trhů, který se v poslední době ještě prohloubil v souvislosti s vystupňovanou krizí na Blízkém východě. Dalšími faktory, které sráží dolar na kolena, jsou nepříznivá data o americkém deficitu běžného účtu platební bilance a řada varování velkých společností, že jejich zisk bude letos nižší, než se čekalo. V důsledku propadu zelených bankovek však získává koruna, která se nyní obchoduje již za pouhých 31,40 CZK / USD. Na této hodnotě byla naposledy v lednu 1999. Dokud se výhled pro americký akciový trh nezlepší, nezastaví své oslabování ani dolar a potažmo nepřestane posilovat koruna. Stále tedy doporučujeme uzavřít zejména exportním podnikům zajištění na derivátovém trhu proti jejímu posilování jak k euru, tak k dolaru, protože každý další den odkládání tohoto zajištění jen prohlubuje jejich ztráty. Jen za poslední 2 měsíce totiž koruna k dolaru posílila o celých 7,3%. Kromě posilování koruny se dnes o rozruch na finančním trhu postaral i pravděpodobný budoucí premiér Vladimír Špidla. Ten totiž prohlásil, že Česká republika by neměla spěchat s odstraňováním rozpočtových deficitů, protože prý domácí ekonomika je v jiné situaci než západoevropské země, které si již podle Špidly mohou vyrovnané státní finance dovolit. S tímto přístupem však naprosto nesouhlasíme. Česká republika například dosahuje daleko vyššího hospodářského růstu než země EU a z tohoto důvodu naopak potřebuje daleko menší stimulaci ze strany vlády než tyto státy.