Patová situace na politické scéně, kdy se koalice i opozice opírala o sto hlasů ve dvousetčlenné poslanecké sněmovně, se dnes pravděpodobně vyřešila, když poslanec Unie Svobody Marian Bielesz oznámil, že zvažuje, že opustí Sněmovnu. Bielesze by měl nahradit Zdeněk Kořistka, který na rozdíl od svého předchůdce hodlá koaliční vládu podpořit. Nový Grossův kabinet by se tak mohl teoreticky spolehnout na podporu 101 poslanců stejně, jako tomu bylo u Špidlovy vlády. Tato informace je podle nás kurzotvorná a pokud se Bielesz skutečně rozhodne odejít ze sněmovny a nahradí ho prokoaliční poslanec, měla by koruna dlouhodobě posílit. Politické riziko, které oslabilo minulý měsíc korunu k euru o zhruba 60 haléřů, se tak postupně rozplyne a koruna bude směřovat k 31,20 CZK/EUR, kde se nacházela před volbami do Evropského parlamentu. Obchodování s korunou bylo dnes velmi neklidné. Z ranních hodnot kolem 31,75 CZK/EUR koruna posílila až na 31,42 CZK/EUR. Prvotním impulsem k posílení koruny byl výrazně nižší než očekávaný schodek zahraničního obchodu. Ten dokázal korunu posunout o zhruba dvacet haléřů. Druhým impulsem pak byla zpráva, že vláda možná získá většinu v parlamentu. To posílilo korunu o dalších více než deset haléřů. Květnový deficit obchodní bilance činil jen 0,9 miliardy Kč, zatímco ještě v dubnu dosahoval téměř 11 miliard. Statistiku je však třeba brát s velkou rezervou. Se vstupem do EU se totiž změnil i systém sběru dat a mnohé podniky si na něj zatím nezvykly. Hlášení o květnovém obchodu s EU tak neodevzdalo zhruba 1 000 subjektů z více něž 19 000 společností. Chybějící data pak museli statistici dopočítávat. Očekáváme proto, že dojde ještě k revizi květnových údajů. Navíc nízký schodek byl dán tím, že prodejci se předzásobili zbožím z dovozu ještě v dubnu. Květnová statistika tak byla jednorázově vychýlena. Třetí pro korunu příznivou zprávou bylo, že ministerstvo financí dnes revidovalo svůj odhad vývoje deficitu veřejných financí směrem dolů. Důvodem byla revize časové řady HDP. Ministerstvo tak dnes předpokládá, že koncem letošního roku bude deficit veřejných financí činit jen 5,3% HDP, zatímco ještě v květnu očekávalo deficit 5,6% HDP. Výhled je příznivější i pro následující roky. Koncem roku 2007 by tak měl deficit činit jen 3,3% a ne původně uváděných 3,5%. Oficiální šance na splnění Maastrichtských kritérií v roce 2008 se tak zvýšily. To je pro investory sice dobrá zpráva, ale v porovnání se Slovenskem je neuspokojivá. Slovensko by tato kritéria totiž mělo splnit již v roce 2006. To je dáno jednak razantnější reformou veřejných financí a jednak i rychlejším růstem slovenské ekonomiky. Navíc odhad vzbuzuje určité obavy. Projekce ministerstva naznačuje výrazné snížení deficitu v roce 2006, což by měl být (pokud se podaří sestavit vládu) volební rok. V té době budou některé pilíře reformy veřejných financí, jako je třeba redukce počtu státních zaměstnanců, pod velkým tlakem. Nedivili bychom se proto, kdyby se redukce deficitů před volbami zpomalila a ČR nakonec nedostála tomu, co si nyní plánuje. Vladimír Pikora