Koruna i dnes pokračovala ve svém oslabování, které započala před deseti dny. Důvody přitom zůstávají stále stejné strach z intervence. Aniž by se v ekonomice skutečně něco změnilo, ztratila koruna za tuto dekádu už 5%. Centrální bance se tím po mnoha měsících vyplnilo její přání zastavit rychlé posilování koruny. Otázkou ale je, nakolik je to její zásluha a kolik za to zaplatila. Tím, že situaci nekomentuje a nikdo neví, zda skrytě intervenuje nebo ne, se jí daří trh mást a nemůžeme si být jisti, kolik na intervence už vynaložila. Možná, že už vynaložila tolik, že kdybychom to věděli, divili bychom se, jak je neúspěšná. Možný je ale i opak, kdy strach sám bez pomoci banky táhne korunu k nižším hodnotám. Jak to vlastně je, budeme moci posoudit až 26. července, kdy se to dozvíme z bilance centrální banky. Nehledě však na potenciální náklady se ukazuje, že nová taktika, jak bojovat se silnou korunou, se daří. Centrální bance se touto politikou totiž podařilo odstranit svou Achillovu patu, protože komentáře k vývoji koruny jí v minulosti většinou spíš ublížily než pomohly. Mlčení tak bude nejspíš v nejbližších dnech pokračovat, což bude zvyšovat na trhu nervozitu a koruna se bude vracet k hodnotám, kde jsme ji viděli v předchozích měsících. Mezníkem bude čtvrtek, na který trh netrpělivě čeká. To bude zasedat centrální banka a mnozí očekávají zásadní vyjádření. Někteří přitom spekulují na přímou intervenci a někteří navíc ještě na snížení úrokových sazeb. Ani jedno přitom není vyloučeno, jen pravděpodobnost, že se tak stane, s každou slabší úrovní koruny mírně klesá. Pokud ČNB ve čtvrtek nic neudělá, je velmi pravděpodobné, že koruna zkoriguje svůj směr a opět začne posilovat. Na čtvrteční rozhodování bankovní rady bude mít vliv celá řada faktorů. Jedním z nich bude i plánovaná uvolněná fiskální politika nové vlády, kterou považujeme za největší problém současnosti. Ministerstvo financí totiž předběžně navrhuje deficit kolem 157 miliard na rok 2003, přičemž na rok 2002 poslanecká sněmovna schválila deficit jen 46,2 miliardy. Již nyní však ministerstvo čeká deficit kolem 80 miliard, což je téměř dvounásobek, než kolik se plánovalo. Musíme proto doufat, že v roce 2003 státní úředníci nenechají deficit dosáhnout dvojnásobek své původně plánované výšky. Pokud by centrální banka vzala i tento katastrofický scénář v potaz, nemohla by sazby snížit.