Český statistický úřad (ČSÚ) dnes potěšil ekonomy, když se obrázek české ekonomiky opět vylepšil tím, že ceny průmyslových výrobců meziročně poklesly na svou nejnižší hodnotu v celé transformační éře. U výrobních cen tak ekonomika zaznamenává deflaci 0,8%. Nízké výrobní ceny přitom potvrzují naše očekávání, že spotřebitelské ceny nebudou růst dramaticky, protože jestliže ceny vstupů rostou pomalu, měly by se obdobně chovat i ceny konečné - určené pro spotřebitele. Spotřebitelská inflace by se tak podle nás měla až do konce roku pohybovat pod inflačním cílem ČNB. Prudší nárůst cen uvnitř cílovaného inflačního koridoru ČNB, se dá očekávat až v druhém čtvrtletí roku 2003. ČSÚ dnes rovněž zveřejnil průmyslovou výrobu, která meziročně vzrostla o 5,1%, což je více než očekával trh. Povzbuzující je i to, že produktivita v průmyslu rostla daleko rychleji než jednotkové náklady práce, což je rovněž dobrý signál pro inflaci v příštích měsících. Přesto má inflace jistá rizika. K těm patří vývoj na světových komoditních a devizových trzích a především uvolněnou fiskální politiku. Na rozdíl od většiny trhu si tak nemyslíme, že by centrální banka musela na danou situaci v ekonomice reagovat snížením sazeb. Koruna dnes zažila velice zajímavý vývoj, když hned po zahájení obchodování začala oslabovat a na nové makroekonomické statistiky nebrala příliš ohled. Na trhu se totiž rozšířila zpráva, že centrální banka skrytě přes velké zahraniční banky intervenuje proti koruně. Centrální banka přitom odmítla komentovat, zda na trhu zasáhla či nikoli, což investory znejistělo. Pokud se ovšem jednalo o intervenci, což dnes nemůže s jistotou tvrdit asi nikdo, byla to intervence neúspěšná, protože již odpoledne kurz téměř dosáhl svých otevíracích hodnot. K tomu, aby centrální banka oslabila korunu o více než dnešních 40 haléřů a na dobu delší než několik minut, bude muset sáhnout k přímé intervenci o objemu přesahujícím 300 milionů euro. Každý milion navrch však bude pravděpodobnost úspěchu celé akce zvyšovat. Problém koruny je přitom závažný. V makroekonomických statistikách se sice zatím negativně příliš neprojevil, ale to neznamená, že jej neucítíme v budoucnu. Firma Flextronics, která se od nás rozhodla včera přesunout výrobu jinam, asi nebude poslední. Vždyť i větší giganti jako např. mladoboleslavská automobilka Škoda si stěžují na korunu. Ta byla prý i jednou z hlavních příčin, proč její prodeje v prvním pololetí poklesly o 7,4%. Přibližování k Evropské unii, které stojí z velké části za posilováním koruny, však bude stát nejen za odchodem investorů, ale i za jejich příchodem. Jiní investoři, kteří budou chtít založit podnik v Evropě a budou více využívat přidané hodnoty při produkci, si totiž vyberou právě tento region, kde budou mít kvalitní a stále ještě o trochu levnější pracovní sílu než v EU a přitom i odsud v budoucnu snadno proniknou na jednotný trh Unie. Pouhé smontování již bude probíhat jinde. Přibližování k EU je tak alfou a omegou dalšího ekonomické vývoje. Bude mít svá pozitiva ale i negativa.