Euro a koruna pokračují ve svém vítězném tažení proti dolaru. Během dnešního dne euro vyšplhalo na čerstvé osmiměsíční maximum vůči americké měně a nechybí mnoho, aby se dotklo dokonce své nejsilnější hodnoty za posledních čtrnáct měsíců. Ve skutečnosti by propad dolaru vůči společné evropské měně byl ještě větší, kdyby se mu nedostalo poněkud neplánované podpory ze strany Japonska a Švýcarska. Japonci totiž stále opakují svou hrozbu, že za účelem oslabení domácího jenu začnou intervenovat a dolary nakupovat na devizovém trhu, zatímco Švýcaři dosáhli psychologicky stejně podpůrného efektu tím, že snížili své klíčové úrokové sazby, čímž přiměli investory k útěku od švýcarských investic k dolarovým. Důvodem k tak prudkému oslabování dolaru jsou obavy, že americké burzy budou nadále pokračovat v propadu a investoři se tak budou zbavovat všech svých aktiv držených právě v dolarech. Důsledkem tohoto dramatického vývoje na světových devizových trzích je posílení koruny k dolaru na hodnotu, která byla naposledy dosažena v lednu 1999, a tedy pod klíčovou hranici 33 korun za dolar. Posilování vůči americké měně však není pro českou ekonomiku tak nebezpečné, jako vůči euru. Většina našich exportérů totiž vyváží do zemí, kde se platí eurem, a tak roste v případě zhodnocování proti této měně tlak na jejich cenovou konkurenceschopnost. Do dolarových oblastí se z České republiky vyváží podstatně méně a naopak za USD dovážíme ropu, která se nám tímto zdá levnější, než by bez posílení koruny byla. Ačkoliv je tedy koruna vůči zeleným bankovkám nyní tak silná, hlavně z dlouhodobého hlediska bude ve svém zpevňování stále pokračovat. Na zajištění se proti kurzovému riziku tedy stále ještě není pozdě!