Domácí finanční trhy dnes žily spotřebitelskou inflací (CPI), která podle Českého statistického úřadu v červnu poklesla na nejnižší hodnotu od září roku 1999. Meziměsíčně spotřebitelská inflace poklesla o 0,3%. Meziroční index CPI dosáhl pouhých 1,2%. Takto nízká inflace byla pro trh příjemným překvapením, což pomohlo koruně k dosažení nového historického maxima na úrovni 29,04 CZK/EUR. Na této hodnotě se však koruna zastavila a ze strachu z možné intervence se vrátila k mírně slabším hodnotám kolem 29,12 CZK/EUR. Koruna tak jen opět potvrdila, že její posilování zastaví až intervence centrální banky, protože na špatné zprávy nereaguje a na zprávy příznivé posiluje, což je dáno tím, že na trhu panuje pozitivní sentiment. Pokles inflace však dneškem neskončil. Pokud bude koruna i v tomto měsíci posilovat tak rychle jako v červnu, dá očekávat, že meziroční inflace v červenci poklesne na svou historicky nejnižší úroveň až k neuvěřitelným 0,3%. Následně by však mělo opět dojít k růstu. Tento růst však bude díky silné koruně a jen pozvolnému oživování světové ekonomiky pozvolný a ani do konce roku nedosáhne inflace dolní hranice inflačního cíle centrální banky. To jsou silné argumenty, které by mohly přimět centrální banku, aby snížila své úrokové sazby. Nová vláda však svým způsobem svazuje centrální bance ruce, když nehodlá snižovat deficity veřejných financí tak rychle, jak se původně očekávalo. Hrozí tak podle nás reálné riziko toho, že uvolněná fiskální politika nedovolí centrální bance snížit sazby. Samotná inflace totiž nemusí vždy ovlivňovat úrokové sazby centrální banky, o čemž svědčí i příklad Maďarska a Slovenska, kde navzdory klesající inflaci (na Slovensku dokonce na historické minimum) centrální banky zvýšily své úrokové sazby. Trh však zatím toto riziko podceňuje a věří v pokles sazeb. My se však domníváme, že by centrální banka toto riziko neměla podceňovat a měla by ponechat úrokové sazby nezměněny. Snížení sazeb by totiž vyvolalo potřebu razantnějšího jejich zvýšení již koncem roku, kdy se budou zvyšovat úrokové sazby v eurozóně i USA. Takto časté změny úrokových sazeb však ekonomiku destabilizují. Stejně jako je koruna imunní ke špatným zprávám, platí to dnes i o euru, které i přes špatné zprávy z německé ekonomiky posílilo až k 0,9946 USD/EUR. Německá průmyslová výroba totiž meziměsíčně poklesla o 1,3% a řady nezaměstnaných se za poslední měsíc rozrostly o 39 tisíc lidí, zatímco se očekával nárůst jen o 28 tisíc. Německá míra nezaměstnanosti je tak o 0,8 procentního bodu vyšší než v ČR. Další osud eura k dolaru bude v nejbližších dnech záviset na vystoupení amerického prezidenta George W. Bushe, který by měl představit plán, jak se vypořádat s účetními skandály v USA. Pokud by se mu nepodařilo přesvědčit investory, že mohou věřit účetním výkazům a tedy i tomu, že ceny jejich akcií se náhle neukážou jako bezcenné, pak se neobnoví ani důvěra v dolar, z čehož bude profitovat euro a velmi pravděpodobně posílí až k paritě 1:1. Dolar by se tak mohl brzo na mezibankovním trhu prodávat za 29 korun, k čemuž mu již moc nezbývá, protože právě dnes oslabil ke koruně na letošní minimum.