Koruna dnes opět nevěděla kudy kam. Ranní korekce k silnějším hodnotám nevydržela dlouho a ještě dopoledne koruna oslabila na 33,28 CZK/EUR. Odpoledne se již zdálo, že má koruna to nejhorší za sebou. Nebylo tomu ale tak. Po čtvrté hodině prorazila koruna psychologickou hranici 33,30 korun za euro, čímž se posunula na své nové 26 měsíční minimum. Kurz nad 33 korun za euro je podle nás z pohledu zahraničního obchodu neopodstatněný a je způsoben spekulativními prodeji korun, když investoři přecházejí na okolní trhy, které nabízejí vyšší úrokové míry. Pro příští dny bude důležité, zda spekulanti vyženou korunu až nad 33,50 CZK/EUR, což je pro obchodníky psychologická hranice. Pokud by byla i tato úroveň proražena, mohla by se koruna posunout až k 33,65 CZK/EUR. To je podle nás ale velmi nepravděpodobné. Daleko pravděpodobnější je několikadenní stagnace kolem dnešních a včerejších hodnot. V průběhu příštího týdne by se pak mohla vrátit důvěra v korunu a měna by se měla vrátit k silnějším úrovním, které jsou makroekonomicky opodstatněnější. Koruna nikterak nereagovala na zasedání centrální banky, kde se centrální bankéři rozhodli ponechat své úrokové sazby beze změny. Výsledek hlasování byl v souladu s očekáváním trhu a tak byl v kurzu odražen již předem. Úrokové míry jsou v současnosti v ČR nejnižší ze všech středoevropských zemí, které hodlají letos vstoupit do EU. Vzhledem k všeobecnému očekávání, že v následujících letech bude díky zotavující se evropské ekonomice pokračovat v zotavování i české hospodářství, dá se počítat v příštích letech i s rychlejším růstem inflace. To přiměje centrální banku ke zvýšení úrokových sazeb. Otázkou tak nyní zůstává jen kdy a o kolik. My se domníváme, že ke zvýšení sazeb dojde v druhé polovině roku 2004 a nejprve se bude jednat jen o 25 bodů. Koruna nikterak nereagovala ani na dnešní statistiku nezaměstnanosti, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Pro korunu tato statistika není příliš zajímavá, protože sleduje častěji zveřejňovaná data Ministerstva práce a sociálních věcí. Závěry obou statistik jsou ale podobné. Počet zaměstnanců v ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí meziročně snížil o 75 600 osob. Nejvíce lidí přitom opustilo zpracovatelský průmysl a školství. To podle nás není vůbec povzbudivá zpráva. Kdyby totiž tento trend pokračoval, hrozí podle nás úpadek kvalitní vzdělané pracovní síly, což je to hlavní, co můžeme zahraničním investorům nabídnout. Statistika dále odhalila, že více než 40% všech nezaměstnaných tvoří lidé, kteří hledají práci již více než rok. Přitom je známo, že čím déle jsou lidé bez práce, tím menší mají šance na to, že práci najdou. Stejně jako v minulosti se potvrdilo, že nejvíce jsou nezaměstnaností ohroženi lidé se základním a středním vzděláním bez maturity. Ti se na celkové nezaměstnanosti podílejí 71,5%. Vladimír Pikora