Oslabení české koruny až k hranici 32 CZK / EUR se opět přiblížilo. Avizujeme jej již po delší dobu a stále se domníváme, že dosažení této hranice je jen otázkou času. Koruna během dne oslabovala k euru s tím, jak naopak euro posilovalo vůči dolaru. Po delší době se tak opět projevila souvislost mezi kurzem koruny k euru a eura k dolaru. V minulosti často platilo, že vývoj české koruny vůči společné evropské měně zrcadlově sledoval pohyb eura k zeleným bankovkách, ale během posledních měsíců se tento vztah postupně ztrácel. Nyní, když na domácím devizovém trhu je jen málo kurzotvorných podnětů, získává vzájemná závislost mezi oběma trhy opět na významu. Nad dolarem se stahovala mračna zejména kvůli dlouho očekávanému projevu amerického ministra zahraničí Colina Powella, jehož přibližování vnášelo mezi investory značnou nervozitu. Kromě dolaru se ze stejného důvodu nedařilo ani americkým akciím. Ani pro nejbližší dny nelze pro dolar ani akcie očekávat změnu k lepšímu. Pro české investory z toho vyplývá, že by se měli připravit na další mírné oslabení koruny k euru a naopak posílení k dolaru. Nejnovější studie soukromé americké výzkumné agentury TPW ukázala klasický příklad, jak ochranářství domácího trhu paradoxně poškozuje ekonomiku. Loňské rozhodnutí G. Bushe ochránit americký ocelářský trh a zavést clo na dovoz oceli mělo za cíl pomoci domácímu průmyslu. Američtí oceláři totiž tvrdili, že dovoz levné oceli poškozuje domácí ocelárny. Ve skutečnosti to ale vedlo ke zvýšení počtu nezaměstnaných v USA o 200 000 a ztrátě na mzdách ve výši 4 mld USD. Oceláři totiž na ochranářské opatření zareagovali okamžitým zvýšením cen svých produktů. Ostatní odvětví spotřebovávající ocel se tak rázem musela potýkat s vyššími náklady a sáhly k propouštění. Z uvedeného příkladu můžeme odvodit paralelu i pro českou ekonomiku. Až se Česká republika stane součástí Evropské unie, budou naše obchodní vztahy s EU liberalizovány jen postupně a v řadě odvětví budou platit dlouhá přechodná období. Při vyjednávání těchto přechodných obdobích byli vyjednavači na obou stranách motivováni snahou chránit jak český, tak evropský trh. Ve skutečnosti svým rozhodnutím ale oběma ekonomikám spíše přitížili.