Stažení desetihaléřů a dvacetihaléřů z oběhu může mít dopad na reklamní strategii při tvorbě cen. Česká republika nejspíš přijde o ceny, které končí na devadesátníky. Stažení desetníků a dvacetníků se dotkne jen plateb v hotovosti, bezhotovostní platby půjde i v budoucnu provádět s přesností na haléře. U maloobchodníků však bezhotovostní platby zatím nedosahují ani pětiny. Jak se bude zaokrouhlovat? Plánované stažení desetníků a dvacetníků z oběhu od června příštího roku se může dotknout cen zboží s nejnižšími cenami. Podle některých názorů by mohlo stažení drobných mincí znamenat snížení konkurence u levného zboží. Např. u potravin se ceny často liší právě o desetihaléře.

Kde si vyměnit stažené drobné za mince vyšší hodnoty?
první rok po stažení	komerční banky
dalších pět let po stažení	Česká národní banka

Obchodníci budou muset zaokrouhlit ceny výrobků. Při zaokrouhlování mají dvě možnosti: buď můžou zaokrouhlit cenu každého výrobku, nebo můžou zachovat současné ceny a zaokrouhlovat až cenu celého nákupu. Zvláštní zákon, který by nařizoval jak zaokrouhlovat, se nepřipravuje. Zaokrouhlování budou mít v ruce tedy sami obchodníci. Zaokrouhlování cen u jednotlivých výrobků by mohlo znamenat mírné zdražení věcí denní potřeby, potravin, denního tisku apod. Nejlépe si to lze představit na příkladu rohlíků, jejichž cena se pohybuje zhruba od 90 haléřů do 2 korun. Příliš malý manévrovací prostor pro tvorbu ceny by setřel cenovou konkurenci mezi jednotlivými obchodníky.

Proč chce ČNB stáhnout desetníky a dvacetníky? Kupní síla desetihaléřů a dvacetihaléřů je příliš nízká. Někteří lidé si proto od desetníků a dvacetníků "čistí" peněženky tím, že tyto nejnižší mince házejí do prasátka. V oběhu je tak přes miliardu desetníků a dvacetníků. Tyto mince se tak nikdy nevrátí do banky, přestávají plnit funkci oběživa. Česká národní banka musí výrobu desetníků a dvacetníků dotovat. Jejich výroba je totiž dražší než skutečná hodnota mincí.

Sběratelé o desetníky a dvacetníky nestojí Zbavit se desetníků a dvacetníků může být problém. Obchodníci si stěžují, že banky si za výměnu mincí účtují poplatky. Např. u Komerční banky je to u většího počtu mincí minimálně sto korun. Poplatky za výměnu si ale účtují také ostatní banky. Scelit drobné se tak prodejcům často nevyplácí. Obchodníkům tedy nezbývá než desetníky a dvacetníky zase vrátit hostům, kteří o ně ale často také nestojí. Bez šance jsou např. provozovatelé pohostinství. Připravili by se totiž o spropitné. I když se některé drobné mince staly sběratelským trhákem, případ současných desetníků a dvacetníků to zatím není a velmi dlouho nebude. Současných haléřových mincí je totiž mezi sběrateli přetlak. Snem sběratelů není sehnat ani jednohaléře nebo pětihaléře, které si ještě dobře pamatujeme. I když se obchodníci v současné době ohánějí tím, že budou zaokrouhlovat až konečné ceny celého nákupu a ne jednotlivých položek, časem přesto své ceny nejspíš zaokrouhlí přímo u jednotlivých výrobků. Stejně se to stalo i v minulých letech s pětníky. Výrobky s nejnižšími cenami však nepředstavují významnější položky v domácích rozpočtech. Zaokrouhlování se tedy netřeba bát. Jediné, kde se může projevit konec desetihaléřů a dvacetihaléřů, jsou pověstné baťovské ceny u nejlevnějšího zboží. Rohlík za devadesátník pomalu zřejmě zmizí z českých pultů. U dražšího zboží se však nic nemění, tam baťovský princip tvorby cen může bez problémů fungovat i nadále. Baťovské ceny u nejlevnějších výrobků se vrátí s příchodem eura.