Prázdná státní kasa přinese změny, které možná sesadí stavební spoření z pomyslného trůnu nejvýhodnějšího spoření. Střadatele tyto změny moc nepotěší a dalo by se tedy předpokládat, že si stavební spořitelny budou klientů vážit dvojnásob. Omyl je však zatím pravdou. Stavební spořitelny se inspirovaly bankovními ústavy a začaly pronikavě zvyšovat poplatky. Jaké změny nás čekají?
Prázdná státní kasa přinese změny, které možná sesadí stavební spoření z pomyslného trůnu nejvýhodnějšího spoření. Střadatele tyto změny moc nepotěší a dalo by se tedy předpokládat, že si stavební spořitelny budou klientů vážit dvojnásob. Omyl je však zatím pravdou. Stavební spořitelny se inspirovaly bankovními ústavy a začaly pronikavě zvyšovat poplatky. Jaké změny nás čekají?
Změny v zákoně o stavebním
spoření navrhované ministerstvem financí: 1) Snížení roční státní
podpory z maximálních 4 500 Kč na 2 250 Kč 2) Zvýšení částky,
potřebné pro získání plné
státní podpory, z 18 000 Kč na 22 500 Kč 3) Prodloužení minimální
doby trvání smlouvy z 5 let na 7 let 4) Státní podpory budou připsány
na účet až na konci cyklu stavebního spoření. 5) Nové je zdanění výnosů,
které bude stejné jako u bankovních vkladů. 6) Ztráta nároku na státní
podporu pro osoby mladší 15 let |
Minimální doba spoření se tak prodlouží z 5 let na 7 let, přestane být výhodné spořit na děti, připisované úroky začnou podléhat zdanění a průměrná čistá výnosnost spoření klesne ze 13 až 14 procent ročně na 4 až 5 procent.
V případě schválení těchto revolučních změn tak nejspíš skončí zlatá éra stavebního spoření u nás.
České bankovní ústavy razí zásadu, že poplatků není nikdy dost a čím jsou vyšší, tím lépe. Podle bankovního vzoru se nyní také stavební spořitelny rozhodly vyzkoušet, co jejich klienti vydrží a některé zdražily u starších smluv poplatky za správu účtu dokonce o více než 100 procent. Tento postup spořitelen vůči klientům rozhodně jejich řady nerozšíří, navíc v době, kdy se připravují nepopulární legislativní změny v zákoně o stavebním spoření.
O kolik zdražily stavební
spořitelny? |
Název
stavební spořitelny |
Poplatek platný do konce
roku 2002 (v Kč) |
Poplatek nově, pro smlouvy
uzavřené do konce roku 2002 (v Kč) |
Poplatek nově, pro smlouvy
uzavřené již v roce 2003 (v Kč) |
Českomoravská
stavební spořitelna |
160 |
290 |
290 |
Stavební spořitelna České
spořitelny |
200 |
400 |
200 |
Všeobecná stavební
spořitelna KB |
180 |
240 |
240 |
Raiffeisen stavební
spořitelna |
200 |
280 |
280 |
Wüstenrot stavební
spořitelna |
180 |
220 |
220 |
Hypo stavební spořitelna |
150 |
360 |
240 |
U rodiny, která má smlouvy na oba rodiče a dvě děti, může zvýšení poplatků představovat ročně i více než 800 Kč. Znamená to, že
stavební spořitelny připraví zhruba pět milionů svých klientů tímto zdražením každý rok o 400 až 500 milionů korun, a to zcela bezpracně.
O ekonomické oprávněnosti tohoto zdražení lze s úspěchem pochybovat. Spořitelny se nejspíš rozhodly potrestat (penalizovat) své klienty za to, že uzavřeli v minulých letech smlouvu o stavebním spoření s výhodnější úrokovou sazbou, než je dnes.
Z pohledu klientů jde o negativní zásah do jejich finančních plánů, v kterých kalkulovali se stabilními poplatky. Klienti se bohužel (stejně jako u bankovních poplatků) před tímto jednáním nemohou prakticky nijak bránit, aby přitom zároveň neutrpěli finanční újmu. Lze jim jen doporučit, aby do budoucna nezapomněli, jak se která spořitelna ke svým klientům nyní zachovala.
Argumentaci o oprávněnosti zdražení nelze navíc brát vážně při pohledu na hospodářské výsledky spořitelen. Otázka však je, kam až jsou stavební spořitelny opravdu ochotny při zvyšování poplatků zajít.