V noci ze soboty na neděli, přesněji v neděli 30. října ve 03:00 letního času dojde k posunu na čas zimní tj. na 02:00 hodin. To neznamená pouhou změnu na hodinkách nebo hodinku spánku k dobru, ale hlavně to má i své ekonomické dopady. Některým zapomnětlivcům tato změna může přijít zatraceně draho.
Jak to bylo dříve?
V roce 1891 byl na železnici a velkých městech zaveden jednotný středoevropský čas (dnes se mu říká zimní), který nahradil časy místní. Tzv. letní středoevropský k nám dorazil s válkou. V roce 1916 ho zavedlo Rakousko-Uhersko a Německo. Nepřítel tento taktický manévr opětoval a zavedl ho též. Oficiálně to bylo zdůvodněno úsporou paliva, neoficiálně možností zabíjet se již o hodinu dříve. Proklamace o ekonomických přínosech se objevila i za protektorátních dob, tj. za 2. světové války. Střídání letního a zimního času ustalo v roce 1949, aby se k nám (zdá se) natrvalo vrátilo po 30 letech (1979).
Pro milovníky historie lze dodat, že letní čas byl v roce 1945 zrušen prezidentským dekretem, aby byl v roce 1946 zaveden zákonem. Inu, i zde je vidět, kam nás zavedlo rušení Benešových dekretů.
Má změna času své opodstatnění?
Nejčastěji se zmiňují energetické úspory. Někdy v letech 2000 až 2001 probleskla v médiích informace, že úspora elektrické energie je ekvivalentem 14denní spotřeby Prahy. Odpůrci střídání času jakékoli úspory zpochybňují. Nejčastějším argumentem je, že vliv na spotřebu energie má především počasí (přímotopy) a vše ostatní hraje pouze marginální roli.
Změna času - celodenní svícení na silnicích.
Pro nás, normální smrtelníky, přináší přechod na zimní čas především povinnost celodenního svícení na silnicích. Pokud na to jako řidič či řidička zapomenete, pak lze počítat s pokutou 500 Kč a vyšší (pokuty v rámci EU jsou podstatně vyšší mohou přesáhnout i 100 euro). Ti, kteří cestují na Slovensko, pravděpodobně zaznamenali, že rozsvícená světla při jízdě autem tam musejí být již od 15. října.
Jedním z nejčastějších argumentů proti celodennímu svícení je zvýšená spotřeba paliva. Vězte, že i tato problematika byla prozkoumána a náklady vyčísleny. V minulosti se předpokládalo zvýšení nákladů na pohonné hmoty asi o 1 2 % z průměrné spotřeby. Nyní se u osobních automobilů předpokládá v průměru 0,1 l za hodinu jízdy s rozsvícenými světly, případně 0,1 l na 100 km. Pokud absolvujete denně alespoň jednu dopravní zácpu, rozdíl prakticky nepostřehnete cca 3 Kč na 100 km.
Jisté nepříjemnosti lze také předpokládat u nočních vlaků, které budou na své trase (v první stanici po změně času) zdržovány, aby byl dodržen jízdní řád příjezdu
Déle v práci? Více peněz?
Podobně jako zdržované vlaky se budou cítit i zaměstnanci na nočních směnách. Místo klasické "12" budou mít 13hodinovou směnu. Útěchou jim může být , že ta hodina navíc se projeví i na výplatních páskách. Přechodu z letního na zimní čas se zřejmě pozitivně promítne i do tržeb barů, diskoték či nočních klubů.
