Maďarská finanční krize na českou korunu dopadla skutečně tvrdě. Ačkoliv je koruna tradičně téměř imunní vůči problémům na okolních středoevropských trzích, tentokrát na obrovské ztráty forintu doplatila oslabením o 40 haléřů k euru od počátku tohoto týdne. Nyní se však zdá, že nejhorší je již za námi. Propad forintu se prozatím zbrzdil a v důsledku toho i ostatní měny, které jím byly negativně ovlivněny, se postupně přestaly tak rychle propadat. Otázkou nyní je, jak na nečekaný a dramatický vývoj na devizovém trhu reagovat. Všechny karty nyní drží v ruce Maďarsko. Pokud by se tamní situace znovu vyhrotila, obnovil by se i tlak na oslabení koruny k euru. Domníváme se však, že koruna je nyní již tak slabá a tedy levná, že zájem domácích hráčů by zabránil dalšímu opravdu výraznému oslabení. Naopak pokud se situace v Maďarsku bude i nadále uklidňovat, koruna spolu s ostatními středoevropskými měnami bude postupně korigovat své ztráty a posílí. Posílení se přitom podle situace může odehrát stejně rychle, jako současné oslabení. Z toho plyne, že pokud někdo potřebuje v současnosti směnit devizy na koruny, měl by si pospíšit. Šance na další oslabení ještě existuje, ale vyčkávání je příliš riskantní. Směnit peníze ihned je mnohem bezpečnější strategie. Ovšem situace v Maďarsku neovlivnila negativně jen devizový trh. S největší pravděpodobností se podepsala i na tom, že stát má stále větší problémy půjčit si a financovat svůj dluh formou vydání státních dluhopisů. V okolních středoevropských zemích je běžnou praxí, že stát nabídne dluhopisy v aukci a pokud investoři následně nemají o aukci příliš velký zájem, stát vezme svou nabídku zpět a prodej dluhopisů odloží do doby, až budou na trhu příznivější podmínky. U nás je však takový postup zcela ojedinělý, protože zatím byl vždy o státní dluhopisy obrovský zájem. I proto bylo obrovským překvapením oznámení Ministerstva financí, že aukce patnáctiletých dluhopisů za celkem 14 miliard korun skončila fiaskem. Banky a další finanční instituce sice měly v aukci o dluhopisy zájem a dokonce požadovaly ke koupi více, než stát nabízel, a to celých 15,6 miliardy korun. Ovšem investoři byli ochotni zaplatit za dluhopis jen velmi málo. Pokud by stát skutečně prodal cenné papíry tak levně, pak by jednak investoři dosáhli nezvykle vysokého výnosu takové investice, jednak by stát musel za půjčku zaplatit mnohem vyšší úrok, než s jakým až dosud počítal. Takové podmínky nebylo ministerstvo ochotno akceptovat a dluhopisy nakonec z aukce stáhlo. Můžeme jen spekulovat o tom, proč investoři požadovali tak vysoký výnos. Jistě se na tom z velké části podepsala celosvětová negativní nálada na globálních dluhopisových trzích, která v současnosti těmto instrumentům mnoho nepřeje a zřejmě ani během následujících měsíců přát nebude. Ovšem krize v Maďarsku mohla k situaci také částečně přispět. Středoevropské finanční trhy nejsou v těchto dnech v očích mezinárodních investorů zrovna v kurzu a tak zřejmě řada z nich došla k závěru, že je lepší se jim nyní buď vyhnout, anebo investovat jen s vidinou odpovídajících výnosu. Markéta Šichtařová