Ani dnešek nám nepřinesl na domácím devizovém trhu zásadní změny. Brzo ráno jsme viděli poměrně silnou oslabující tendenci s tím, jak se spekulovalo o vlivu výplaty dividendy ČSOB a následné směně do eur na kurz. Spekulace o velké výměně korun na eura se ovšem nenaplnily a koruna se proto navrátila k otevíracím hodnotám a pozdě odpoledne dokonce ještě nepatrně posílila. Trh postrádá informace a přešlapuje téměř na místě. Obchodování má technický ráz. Na kurz nemělo vliv ani zveřejnění průzkumu agentury Reuters, který ukázal, že vstup ČR do eurozóny se v průměru očekává v roce 2010. To je datum, které je v kurzu již delší dobu odraženo a je v souladu s očekáváním vlády. Podle mediánu předpovědí by euro mělo přijmout nejdříve Slovinsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Ty by měly opustit své národní měny v roce 2007. Slovensko by mělo přijmout euro v roce 2009 a má tak šanci předehnat své kolegy z regionu. Polsko, ČR a Maďarsko by měly společně přijmout měnu až v roce 2010.Všechny tři totiž mají problémy s krocením schodků veřejných financí. Problémem regionu je i politická situace. Slabé vlády se bojí nepopulárních řešení a deficity se neřeší razantně. Průzkum ukázal, že se trh v průměru domnívá, že do systému ERM II, kde bude výrazně omezena volatilita měny, by měly všechny čtyři země vstoupit v roce 2007. To je ovšem podle nás velmi nepravděpodobné. S výjimkou Maďarska se budou země snažit být v tomto systému co možná nejkratší dobu. Domníváme se proto, že kromě Slovenska a Maďarska se bude jednat o rok 2008. Překvapivé je, jak málo londýnských analytiků si připouští scénář, že se eurozóna rozšíří o postkomunistické země jen ve dvou vlnách. V první vlně malé země (Pobaltí a Slovinsko) a v druhé vlně větší země (Visegrádská 4). Proces rozšiřování je nejen o ekonomických kritériích, ale i o politických vyjednáváních. Nelze proto vyloučit, že nakonec nebudou všechny země Visegradské 4 přijaty společně. Některé tak možná vstoupí o trochu dřív, než by měly, a některé zase později. Vladimír Pikora