Poslanecká sněmovna koncem března přes odpor ministra financí a ODS schválila zákon, díky němuž získají klienti zkrachovalých družstevních záložen právo na výplatu až 400 tisíc korun ze svých nedobytných vkladů. Odškodnění členů zkrachovalých záložen tak v součtu přijde každého občana České republiky na zhruba 720 Kč. V úterý navíc poslanci změnili vládní "euronovelu" zákona o družstevních záložnách, která předpokládala povinnost navýšit základní jmění z dnešního 0,5 milionu na 40 milionů Kč, což by v praxi pravděpodobně znamenalo likvidaci velké většiny kampeliček. Poslanci však zachovali současný požadavek na minimální základní jmění pro "malé" kampeličky do 200 členů (tzv. úvěrní družstva), které ovšem budou moci poskytovat služby pouze svým členům. Naproti tomu "velké" záložny, které budou nuceny navýšit základní jmění na 35 milionů Kč, je budou oprávněny nabízet široké veřejnosti. Pokud dostatečný kapitál nezískají, budou se moci vyhnout svému zániku začleněním mezi úvěrní družstva. Novinkou zákona také je, že družstevníci budou moci získat až desetiprocentní podíl na hlasovacích právech. Oba zákony nyní čekají na schválení Senátem a podpis prezidenta. Vzhledem k rozložení hlasů v Senátu však lze očekávat jejich definitivní přijetí. able border="3" cellpadding=2 cellspacing=2 width="100%" bordercolor="#000080">
Fakta o problémových záložnách Počet padlých záložen 81 Trestně stíháno 55 osob, 15 ve vazbě Odsouzeno nikdo Vklady celkem 9,6 mld.Kč Počet členů celkem 87 000 Původní úprava odškodnění 80% vkladu, max. 100 tisíc Kč Navrhovaná úprava odškodnění 90% vkladu, max. 400 tisíc Kč Předpokládaná výše odškodnění celkem 7,2 mld. Kč Vlna pádů kampeliček odstartovala na podzim 1999. Problémové záložny nyní sdružují vklady za 9,6 miliardy korun a mají téměř 100 tisíc členů. V porovnání s celkovými vklady záložen tak zkrachovalé kampeličky zadržují více než 92 procent všech vkladů a sdružují přibližně 90 procent členů družstevního peněžnictví. Podle navrhovaných podmínek březnové novely by Zajišťovací fond družstevních záložen vyplatil celkem 7,2 mld. Kč odškodnění (dosud bylo vyplaceno cca. 4,5mld.) prozatím zapůjčených ze státního rozpočtu. Ovšem představa, že zbytkový sektor družstevních záložen svými povinnými vklady do fondu v dohledné době pomoc státu vrátí, je spíše utopií. Každá záložna totiž do fondu ročně přispívá 0,5 % z průměru objemu vkladů všech svých členů. able border="3" cellpadding=2 cellspacing=2 width="100%" bordercolor="#000080"> Instituce v oblasti družstevního peněžnictví Úřad pro dohled nad družstevními záložnami www.uddz.cz Zajišťovací fond družstevních záložen www.zfdz.cz Navrhovatelé zákona přiznávají podíl státu na hromadném pádu družstevních záložen, který spojují s chatrnou právní úpravou a špatným státním dozorem. Argumentují, že klientům kampeliček by se mělo dostat odškodnění ve stejné výši, jako klientům zkrachovalých bankovních ústavů, tedy 90% vložených prostředků, maximálně 400 tisíc Kč. Tato změna zákona je však provedena retroaktivně, což lze považovat minimálně za velmi neobvyklý postup. Český stát tak úspěšně pokračuje v tradici přebírání odpovědnosti za špatné investice občanů považovaných zřejmě za nesvéprávné. Pravdou bohužel je, že tím, že určitý dozor nad záložnami garantoval, zřejmě významně ovlivnil ostražitost velké části členů záložen vůči riziku. Na druhou stranu neexistuje jediný důvod trestat ostatní daňové poplatníky za neúspěšné a riskantní investice družstevníků, kteří selhali při kontrole vedení svých kampeliček. Již od počátku muselo být každému z nich jasné, že oproti bankám několikanásobně vyšší úroková míra na depozita nabízená kampeličkami je spojena s vyšší mírou rizika. Nehledě na to, že jako členové družstva měli reálnou možnost hospodaření záložny ovlivňovat. Téměř sto tisíc členů zkrachovalých ústavů však tvoří tak významnou a vlivnou zájmovou skupinu, které je v českých podmínkách - zvláště v předvolebním období - zřejmě velmi obtížné nepodlehnout. Paradoxně tak na nezodpovědném investování kampeličkářů prodělají úplně všichni daňoví poplatníci.