Pokles úrokových sazeb má za následek nárůst hodnoty dluhů. Tato obecná pravda vyplývající z elementární finanční matematiky má v praxi řadu aplikací. Snižování sazeb v USA i jinde ve světě, které bylo navíc doprovázeno poklesem inflace, učinilo z dluhopisů (včetně českých) nejlepší investiční nástroj posledního roku. To je samozřejmě pěkné, nicméně snižování sazeb má i méně příjemné aspekty. Za prvé, jestliže úrokové sazby jsou rekordně nízké, zbývá pro jejich pohyb jediný směr: dříve či později musí opět růst. Proto jsou nyní pevně úročené cenné papíry mnohem méně atraktivním investičním nástrojem, než byly ve stejné době před rokem. Alternativou (kromě málo úročených krátkodobých vkladů nebo nástrojů peněžního trhu) jsou akcie. Tedy nástroj svojí podstatou dosti rizikový. Úrokové sazby jsou centrálními bankami na celém světě udržovány na nízké úrovni s úmyslem, že nízké náklady na úvěry podpoří podnikání, zrychlí hospodářský růst a pomůže zvýšit zisky podniků, což by podpořilo kursy akcií. Kupodivu platí, že některým akcie může prostředí nízkých úrokových sazeb spíše škodit. Jedná se konkrétně o akcie podniků, které byly již dříve silně zadlužené. Nízké úrokové míry a nízká inflace totiž zvyšují reálnou hodnotu podnikových dluhů. Dobře míněná politika centrální banky tedy může být v řadě případů spíše kontraproduktivní. V krajním případě může růst reálné hodnoty podnikových dluhů vést i k bankrotu. O které podniky konkrétně jde? Tyco International, Qwest Communications, a Computer Associates patří mezi společnosti, které byly snížením sazeb zvláště postiženy. V jejich případě navíc existují pochybnosti o korektnosti vedení účetnictví - horké téma vzhledem k pokračující aféře Enron. Bankroty firem jako Enron, Global Crossing nebo Kmart - popřípadě další potenciální bankroty - poškodily (a možná ještě poškodí) zisky bank, včetně takových velkých jmen jako je například J.P. Morgan Chase. Tato banka (druhá největší v USA) ztratila od počátku roku na burze 23 procent tržní hodnoty (ve srovnání s poklesem indexu S&P 500 ve výši 5,1 procenta). Podobně poklesly kursy akcií největších dlužníků. Mezi ně patří například energetická společnost AES Corporation (tržní hodnota 2,2 miliardy dolarů, dlouhodobé dluhy 16 miliard dolarů), WorldCom, General Electric (celkem 201 miliard dolarů dlouhodobého dluhu - tato největší a nejobdivovanější americká společnost si však dosud na burze vede relativně dobře), AT&T a IBM. Jedinou významně zadluženou společností, která od počátku roku posílila, byla General Motors. Naproti tomu akcie netechnologických společností s nízkým nebo nulovým dlouhodobým dluhem rostly: například Wrigley, Deluxe Corp., Walgreen nebo TRW Inc. Maloobchodní firma Walgreen si vedla zvláště dobře ve srovnání se svým konkurentem Rite Aid Corp., která vzhledem ke svému zadlužení od počátku roku ztratila 50 procent tržní hodnoty. Dokud bude prostředí nízkých úrokových sazeb trvat, kursy silně zadlužených společností zůstanou levné. Během druhé poloviny roku však patrně dojde k posílení ekonomiky, růstu úrokových sazeb a k odeznění protiinflačních efektů nízkých cen ropy. Je dokonce možné, že se stav ekonomiky zlepší ještě dříve. Podle odhadu firmy Goldman Sachs může být první odhad ekonomického růstu USA za 4. čtvrtletí loňského roku (ve výši 0,2 procenta) zpětně revidován až na 1,2 procenta. Je tedy možné, že doposud prudce klesající kursy akcií silně zadlužených firem se již během příštího čtvrtletí stanou naopak nejrychleji rostoucími. U akcií bývá obvyklé, že po prudkém růstu následuje prudký pokles a naopak. V prostředí ekonomického oživení často nejrychleji rostou akcie firem, které byly dříve v problémech.