Již 2 měsíce má Česká republika novou levostředovou vládu. Má její politika důvěru občanů? Je schopná přinést občanům prosperitu a vyšší příjmy? Nebo je čas na změnu? Je modrá šance šancí pro Českou republiku?

V souvislosti s pádem Špidlovy vlády se znovu otevřela otázka alternativních řešení hospodářských problémů České republiky. Jediným komplexním řešením je tzv. modrá šance. Tento program ač není zcela konkrétní a vyznačuje se poměrně velkou dávkou obecnosti nabízí východiska, která jsou zcela odlišná od praxe řešení problémů současné vlády. Modrá šance je hospodářský program pravicový a jako takový klade důraz především na zodpovědnost jednotlivce a druhořadou úlohu státu, který by měl pouze vytvářet pravidla a mantinely pro co nejvolnější a nejsvobodnější působení jedinců.

Modrá šance = rovná daň?

Přestože se "modrá šance" zabývá mnoha ekonomickými a sociálními otázkami, hlavním a základním prostředkem pro řešení většiny problémů je zde tzv. rovná daň. Rovná daň je navrhována na 15 % a její součástí je tzv. negativní daň. Zavedení rovné daně doplněné o daň negativní znamená nejenom řešení daňové problematiky, která je v současnosti velmi složitá, ale i sociální politiky.

Zavedení tzv. nezdanitelného minima, jako jediné odčitatelné položky zachovává určitou formu proporcionality v daňovém systému, i když jen velmi mírnou. Jednoznačným přínosem obou variant je administrativní jednoduchost. Formulář daňového přiznání by se navíc z dnešních několika stránek významně zužil, i když ne na pouhých 5 řádek, jak bylo původně slibováno.

Nevýhodou je omezení možností sociální politiky, která sice splňuje princip rovného přístupu, nicméně státu ztěžuje zvýhodňování některých skupin občanů. Jednotné nezdanitelné minimum či plošná sociální dávka například neumožňuje zvýhodnit rodiny s dětmi nebo péči o tělesně postižené. Velkou výhodou rovné daně, je však zásadní impuls pro rozvoj podnikání a zájem zahraničních investorů o investování v České republice. Česká republika by získala největší daňovou výhodu ve střední evropě, což by bylo spolu s ostatními výhodami jen velmi těžko přehlédnutelné.

Na druhou stranu se "modrá šance" vyhýbá otázkám řešení vzniklého deficitu státního rozpočtu a vývoji mezd státních zaměstnanců, které mají velký vliv na hospodaření státního rozpočtu.

Co by znamenala "modrá šance" pro běžného občana?

Z pohledu běžného občana by tak kromě snížení daní z příjmů ze mzdy či podnikání na maximálně 15 % měly největší vliv na změnu jeho ekonomické situace změny v sazbě DPH. Sazba DPH by se totiž sjednotila na 15 %, což by znamenalo snížení cen zboží, které dnes spadá do 19 % základní sazby DPH. Mohli bychom tak očekávat snížení cen elektroniky, stavebních prací, služeb, automobilů a mnoha dalších položek. Významnou nevýhodou, především pro občany s nízkými příjmy by bylo zvýšení cen potravin způsobené zvýšením snížené 5 % sazby na 15 %. Ceny potravin by se tak mohli v horším případě zvýšit skokově až o 10 %. Tato skutečnost znamená, že i realizace "modré šance" by znamenala zdražení některých výrobků a služeb, což je i následek změn sazeb DPH minulé  vlády.

TIP: Spočítejte si, zda vám zaměstnavatel vyplácí správně vypočítanou čistou mzdu! A kolik zaplatíte státu?

Občané s nízkými příjmy by se rovněž měli připravit na omezení sociálních dávek, zpřísnění podpor v nezaměstnanosti, vyšší spoluúčast pacientů, školné na vysokých školách a apod. Lze říci, že stát ponechá finanční prostředky ve větší míře těm kdo je vydělají, na druhé straně si všichni bez ohledu na výši příjmu budou muset hradit služby, které dnes poskytuje stát a hradí je ze svého rozpočtu. O své výhody by se měli začít bát občané žijící v nájemním bydlení, protože jedním z opatření k narovnání vztahů v nájemním bydlení je zrušení regulace nájemního bydlení. V Praze a jiných velkých městech by nájemné mohlo vzrůst jednorázově až 4 násobně.

Jaké jsou zkušenosti ze zahraničí?

Poslední období je charakteristické odklonem většiny evropských zemí od levicových hospodářských politik, silného státu a sociálních jistot, k politikám a principům pravicovým. Jít tímto směrem se rozhodli v Řecku, Portugalsku, Francii, Rakousku, Slovensku a dalších zemích. Obdobu naší "modré šance" a její principy začala uplatňovat koaliční pravicová vláda na Slovensku. Výsledky za první měsíce letošního roku jsou velmi pozitivní.

Slovensko má nejnižší zdanění a nejvyšší růst hospodářství mezi středoevropskými zeměmi 5,4 % za první pololetí (ČR 3,8 %), nezaměstnanost se postupně snížila z 19 na 13,8 % a deficit státního rozpočtu je překvapivě i po snížení daní na nejnižší úrovni za posledních 7 let. Paradoxně i přes snížení daní se na Slovensku vybralo o téměř 8 % více prostředků než před rokem.

zdroj: MF

Estonsko, další země, která neuplatňuje dokonce žádnou daň z příjmů u právnických osob(pokud podnik finanční prostředky reinvestuje v zemi) roste až 7 % HDP ročně a má téměř vyrovnaný státní rozpočet. 

Tato skutečnost vyzkoušená v reálných podmínkách dokazuje, že snížení daní nemusí vést ke snížení celkově vybraných prostředků státního rozpočtu. I když realizace modré šance nebude jednoduchá a přinese velký odpor mnoha skupin obyvatel, které přijdou o své výhody, neexistuje v současnosti jiná komplexní alternativa současné levostředové hospodářské politiky. I přes krátkodobé nevýhody a omezení může však za určitých podmínek přinést realizace modré šance a jejích principů velký ekonomický rozvoj a ekonomické výhody pro většinu občanů České republiky. Záleží však na tom, jak razantně bude provedena.

TIP: Navštivte naši sekci Bydlení, a vyřešte s naší pomocí své problémy s bydlením!