Na používání platebních karet při nákupu v klasickém obchodě si již většina z nás zvykla. Jak to ale funguje v případě nákupu přes internet? V obchodě si kartu prověří, získají informace z magnetického proužku a poté požadují na bance vydání příslušné částky. Zároveň i zákazník má možnost kontroly operace a může si lehko ověřit, zda měl obchodník právo k přístupu k jeho účtu. Na internetu panují mnohem volnější poměry. Dalo by se říci, že vztah zákazníka a prodejce je při bezhotovostní platbě položen, tak trochu, na vzájemné důvěře. Zákazník poskytne obchodu potřebné údaje (číslo karty a validitu) a ten je poté použije ke stažení peněz z jeho konta u příslušné banky. Je tedy zřejmé, že při nákupu ve WWW obchodě je potřeba postupovat nanejvýš obezřetně, především co se týče výběru obchodu, který musí být maximálně seriózní. Pokud to nějaký server myslí s obchodováním vážně, nemohl by si dovolit jakékoliv problémy, ať tohoto nebo jiného rázu, které by jej okamžitě připravily o zákazníky. Údaje, které zasíláte, je třeba řádně zabezpečit. To se děje pomocí speciálních šifrovacích protokolů, jež by měly být standardní součástí stránek každého slušného prodejce. Pokud tomu tak není, nemá cenu o transakci přemýšlet. Jestli je výměna dat šifrována, se pozná jednoduše. Jednak dochází často ke zpomalení toku dat, dále se v řádku s adresou objeví HTTPS místo HTTP (většinou, a to podle použití protokolu SSL, který je nejrozšířenější; dalšími používanými protokoly jsou ještě SET a C-SET). Častokrát na šifrování upozorní i sám obchodník. Nejspolehlivějším oznámením zabezpečené komunikace je však signalizace vlastního prohlížeče ikonou ve stavovém řádku. Použití kreditní karty při nákupu přes internet je tedy bezpečné, musí se ale použít zmíněná bezpečností opatření, která jsou zárukou bezproblémové komunikace.