Vracení daně z přidané hodnoty využívá čím dál více českých turistů. V některých zemích lze totiž vybrané zboží pořídit výhodněji než v České republice, a to i díky vrácenému DPH. Vše má své stinné stránky, takže i vracení daně z přidané hodnoty. Problémem se může stát reklamace nebo minimální částka, za kterou musíme nakoupit. Dovolenou v zahraničí někteří z nás nevyužívají jen k rekreaci u moře, ale třeba také k levnějším nákupům. V náš prospěch může hovořit nejen nižší cenová hladina nebo v některých případech výhodný kurz koruny, ale také možnost nechat si vrátit daň z přidané hodnoty. Ta může dělat až pětinu z kupovaného zboží. Pro vracené DPH se naštěstí nemusíme vracet do země, kde jsme levně nakoupili. Peníze dostaneme vyplaceny přímo v České republice, a to díky refundačním společnostem. Kolik zaplatíme zprostředkovatelům? Nesmíme ale čekat, že dostaneme zpět celou daň z přidané hodnoty. Refundačním společnostem za jejich služby totiž platíme určitým procentem z vracené částky. Celou daň z přidané hodnoty dostaneme, pokud se obejdeme bez služeb refundačních společností. Tato možnost ale přichází smysluplně do úvahy jev blízkém příhraničí. To se vyplatí lidem, kteří mají možnost se výhodně vrátit do místa nákupu. Ne všichni obchodníci však tuto možnost podporují Jak vysokou částku dostanete zpět, zjistíte z následující tabulky jedné refundační společnosti. Údaje jsou jen orientační.

Vracení DPH
Země	Kolik dostaneme zpátky?	Nejnižší povinně utracená částka
Francie	16.4 procenta, 5.2 procenta na knihy, kulturní předměty a některé zdravotnické vybavení	175 EUR
Chorvatsko	18 procent	500 HRK
Itálie	16.7 procenta, 9.1 procenta na potraviny  a dioptrické brýle	155 EUR
Německo	13.8 procenta, 6.5 procenta na potraviny	25 EUR
Rakousko	16.7 procenta, 9.1 procenta na potraviny, knihy a umělecké předměty	75 EUR
Řecko	15.3 procenta	120 EUR
Slovensko	18.7 procenta	5000 SKK
Slovinsko	16 procent, 7.4 procenta na potraviny	15000 SIT
Španělsko	13.8 procenta	90 EUR

Pokud si v Německu koupíme například rozhlasový přijímač za 100 EUR, vrátí se nám do peněženky zhruba 400 Kč. Pokud bychom si stejné rádio pořídili ve Francii, Itálii nebo Řecku, měli bychom smůlu. Abychom si totiž mohli nechat vrátit daň z přidané hodnoty, musíme utratit určitou minimální částku. Ta se v jednotlivých zemích liší, stejně jako obnos, který dostaneme zpět. Nejnižší sumy i vracená procenta jsou různá i v rámci eurozóny. Ve Francii, Itálii a Řecku by útrata 100 EUR nestačila. Jak postupovat při vracení DPH? 1) Než v zahraničí utratíme své prázdninové úspory, měli bychom si najít obchod se samolepkou Tax Free Shopping. Právě s těmito obchodníky spolupracují refundační společnosti a za zboží z těchto obchodů si budeme moct nechat v České republice vrátit daň z přidané hodnoty. 2) U pokladny se stačí zmínit o vrácení daně nebo u méně jazykově vybavených zákazníků ukázat na samolepku a pokladní nám vypíše zvláštní formulář. Ve větších obchodních domech někdy formulář dostaneme v oddělení služeb zákazníkům po předložení paragonu. 3) Formulář si necháme orazítkovat na hranicích. Razítko slouží jako potvrzení, že jsme zboží vyvezli a že máme nárok na vrácení daně z přidané hodnoty. 4) V České republice dostaneme díky formuláři hotovost, a to v českých korunách. S refundačními společnostmi spolupracují některé cestovní kanceláře nebo finanční instituce. Pozor na reklamace! Ne vždy se vyplatí v zahraničí nakupovat. Stejné zboží je totiž čím dál častěji k dostání také v České republice. Když pomineme, že díky kurzu může u nás stejný výrobek vyjít srovnatelně, do problémů se dostaneme např. při reklamaci. Málokdo z nás si totiž může dovolit reklamovat např. porouchaný kuchyňský robot v Řecku, kde jsme ho koupili během letní dovolené.