Existuje mnoho produktů současného finančního trhu, kam může občan uložit své naspořené finanční prostředky. Ať už se jedná o jednorázovou investici menší či větší částky, nebo o pravidelné ukládání peněz, nabídka finančních institucí je obrovská. Je však třeba si zvolit správný a vhodný způsob investování. Jaký vyhovuje vám?
Produkty lze členit podle mnoha různých hledisek časová náročnost, riziko, měna, účel, výnosnost, záruka státu, státní podpora, zdanění apod. Základní tři charakteristiky každého finančního nástroje jsou však riziko, čas a výnos. Bude-li se investor snažit o splnění všech tří faktorů, vždy někde "narazí". Žádná investice nemůže pozitivně splňovat všechny tři požadavky zároveň. Nelze tedy investovat krátkodobě, s nulovým rizikem a vysokým ziskem. Při výběru finančního produktu záleží vždy na postoji každého člověka, kterou ze tří složek oželí. Konzervativní člověk nikdy nebude investovat s vysokým rizikem, člověk s akutní likvidní potřebou nebude vyhledávat dlouhodobé investice.
Před konečným investičním rozhodnutím si tedy každý člověk musí nejprve ujasnit, na jak dlouho se může svých volných finančních prostředků vzdát, jak velké riziko je ochoten podstoupit a jakou výši výnosu požaduje. Přičemž první dvě otázky bývají pro investory prioritní. Požadavek na výnos bývá většinou "až na třetím místě".
Investice do fondů, nebo termínovaných vkladů?
Pro účely tohoto článku jsem se rozhodla představit investiční možnosti pro investora, který má velký odpor k riziku a který zároveň potřebuje mít své peníze v relativně krátkém čase k dispozici s minimálními sankcemi. Pro takového klienta má finanční trh dvě základní možnosti: investice do otevřených podílových fondů peněžního trhu či některý z klasických bankovních vkladových produktů, např. termínovaný vklad.
Oba typy produktů představují nízkou míru rizikovosti, nízkou míru časové náročnosti (orientačně jeden rok) a ovšem také nízkou míru výnosu. Riziko Jak investice do otevřených podílových fondu, tak i termínované vklady představují bezpečné uložení peněz. Peníze uložené u banky na termínovaném vkladu podléhají povinnému pojištění vkladů a vkladatel má jistotu, že při případném krachu banky mu bude vyplaceno minimálně 90 procent výše jeho investice (maximálně však 400 tisíc Kč). Otevřené podílové fondy představují o trošičku vyšší riziko, avšak pouze z hlediska kolísání hodnoty podílového listu.
Fondy peněžního trhu obsahují obvykle vysoce bezpečné státní cenné papíry, pokladniční poukázky, hotovost, termínované vklady u bank a dluhopisy s krátkodobou splatností. Proto kolísání hodnoty může způsobit krátkodobý pokles hodnoty cenného papíru například po výplatě výnosu z dluhopisu či kvůli kursovým rozdílům. Tyto negativní odchylky jsou minimální a po krátkých časových úsecích (měsíc) se hodnota navrací k původní výši. Minimální kolísání lze vidět u grafického znázornění vývoje hodnoty podílového listu, které každý fond uveřejňuje. Na investice v otevřených podílových fondech navíc dohlíží depozitář a Komise pro cenné papíry, která má v nestandardních podezřelých situacích hospodaření fondu právo zasáhnout.
Čas
Při výběru termínovaného vkladu si klient musí sám určit dobu, na kterou chce své peníze do banky uložit. Banky většinou nabízí velmi rozmanité délky období obvykle se pohybující mezi jedním týdnem a pěti lety. Rozdíly v časových pásmech hrají podstatnou roli ve výši přislíbeného výnosu. Sjednaná doba je pro investora závazná a její porušení (vybrání vložených peněz před ujednanou dobou) je sankciováno. Výši sankcí má každá banka nastavenou individuálně.
Například Česká spořitelna umožňuje jeden bezsankční výběr, maximálně však do výše 25 procent uložené částky. Další nebo vyšší předčasné výběry pokutuje dvěmi procenty. Dvěmi procenty sankciuje i GE Capital Bank při výběru do jednoho roku. Československá obchodní banka požaduje náhradu za nedodržení dohodnuté doby trvání vkladu na základě časových pásem (do 1 měsíce 0,5 %; do 6 měsíců 1 %; do 1 roku 1,5 % atd.).
Investice do otevřených podílových fondů nepředstavuje žádný časový závazek. Klient tedy může jeden den investovat a druhý den zas nakoupené podílové listy prodat zpět. Časový horizont je zde pouze doporučován. A to jak z hlediska omezení vlivu kolísání hodnoty podílového listu, tak z hlediska rozpuštění výše vstupního poplatku do celé doby délky investice. U fondů peněžního trhu se hledisko omezení vlivu kolísání hodnoty dá splnit dvěmi až třemi měsíci.
Dominující faktor u tohoto typu investice zde bude rozpuštění vstupního poplatku. Investice do podílových fondů představuje u většiny bank placení poplatků.
Existují tři druhy poplatků vstupní, správní a výstupní. Výstupní poplatek většinou banky neinkasují. Správní poplatek se týká hospodaření správce s fondem a jeho výše je rozpouštěna do výsledné hodnoty podílového listu, takže investor se nesetká v praxi s konkrétním placením správního poplatku, jednoduše je mu o tuto část snížen výnos. Výše správního poplatku se pohybuje v rozmezí 0,5 1 %. Inzerují-li fondy historie výkonů svých fondů, správní poplatek je v nich již zanesen.
Nejzajímavějším strategickým nástrojem fondů pro přitáhnutí investorů je výše vstupních poplatků. Tyto poplatky jsou placeny jednorázově při vstupu do fondu jako procento investované částky a banky je většinou člení do několika pásem a to podle výše investice. Například Investiční společnost České spořitelny účtuje investorům Sporoinvestu poplatek 0,3 % při investici do 200 tisíc Kč, 0,24 % při investici do 500 tisíc Kč atd. Čím vyšší investovaná částka, tím nižší poplatek. Multicash ČSOB CZK fond požaduje vstupní poplatek 0,1 procento při jakékoli výši investice.
V současné době ale existuje i spousta fondů peněžního trhu, které prodávají své podílové listy bez poplatku. Jsou to například IKS Peněžní trh, ČP Invest a Credit Suisse CZK otevřený podílový fond peněžního trhu. Investor tedy musí zvážit za jak dlouhou dobu chce podílové listy prodat zpět. Zaplatí-li například vstupní poplatek ve výši jednoho procenta, bude jistě rozdíl, zda investice potrvá jeden týden, či dva roky. Při roční výkonnosti fondu dvě procenta by klient po dvou letech získal 3 % (1,5 % za rok), kdežto po týdenní investici by dokonce necelé jedno procento investice ztratil.
Vybrané termínované vklady (intervaly v tisících Kč, výnosy v procentech p. a.)
| ČS | <5 - 100) | <100 - 250) | <250 - 500) |
| 6 měsíců | 1,1 | 1,2 | 1,3 |
| 12 měsíců | 1,6 | 1,8 | 2 |
| 24 měsíců | 1,9 | 2,1 | 2,3 |
| ČSOB | <5 - 200) | <200 - 500) | <500 - 1000) |
| 6 měsíců | 1,2 | 1,3 | 1,7 |
| 12 měsíců | 1,8 | 1,9 | 2,2 |
| 24 měsíců | 2,1 | 2,25 | 2,5 |
| GE CB | <100 - 250) | <250 - 500) | <500 - 1000) |
| 6 měsíců | 1,2 | 1,35 | 1,7 |
| 12 měsíců | 1,8 | 1,9 | 2,2 |
| KB | <5 - 50) | <50 - 250) | <250 - 500) |
| 6 měsíců | 0,92 | 1,09 | 1,41 |
| 12 měsíců | 1,21 | 1,38 | 1,7 |
| 24 měsíců | 1,72 | 1,89 | 2,21 |
| Volksbank | <30 - 500) | <500 - 1000) | |
| 6 měsíců | 1,6 | 1,8 | |
| 12 měsíců | 2,1 | 2,25 | |
| 24 měsíců | 2,55 | 2,85 | |
| Živnobanka | <50 - 100) | <100 - 250) | <250 - 500) |
| 6 měsíců | 1,16 | 1,41 | 1,61 |
| 12 měsíců | 1,44 | 1,69 | 1,89 |
Výnos
Základním požadavkem investora by měla být snaha ochránit své peníze před inflací. To bohužel produkty otevřených podílových fondů peněžního trhu ani termínované vklady nesplňují. Česká národní banka vyhlásila meziroční výši inflace 3,5 procenta. Výnosy z těchto finančních nástrojů nejenže nepřesahují onu magickou hranici, ale ani se jí výrazně nepřibližují. Náš konzervativní klient s vysokou potřebou likvidity si však moc vybírat nemůže.
Výši výnosů pro přehlednost uvádím v níže umístěných tabulkách. U otevřených podílových fondů se jedná o dosažený historický výnos za 12 posledních měsíců (rozdíl mezi hodnotami podílového listu nyní a před 12 měsíci). Termínované vklady uvádím v časové délce 6, 12 a 24 měsíců v závislosti na investované částce. U výnosů z termínovaných vkladů si musí dát investor ještě pozor na zdanění.
Zatímco výnosy z prodeje cenných papírů v horizontu vyšším než 6 měsíců (časový rozdíl mezi nákupem a zpětným prodejem) jsou od daně z příjmu osvobozeny, výnosy z termínovaných vkladů jsou podle zákona zdaněny 15 procenty u zdroje. To znamená, že daň strhává již sama banka a poplatník nemusí tento výnos již sám danit. Takže uváděné procento výnosů si musí každý vkladatel ještě upravit o patnácti procentní daň.
Vybrané otevřené podílové fondy peněžního trhu:
| Fond | Výkon fondu(12 měsíců) | Minimální první investice |
| Sporoinvest (Investiční společnost České spořitelny) | 2,49% | 5000 |
| Sporokonto (Pioneer - Česká investiční společnost) | 1,79% | 5000 |
| Peněžní trh (Investiční kapitálová společnost Komerční banky) | 2,40% | 5000 |
| Interest Growth Fund CZK ( ABN AMRO Asset Management) | 1,80% | 25000 |
| Fond peněžního trhu (ČP Invest investiční společnost) | 2,15% | 3000 |
| Multicash ČSOB CZK (ČSOB investiční společnost) | 1,85% | 5000 |
Shrnutí na závěr
Konzervativní klient s vysokou potřebností likvidity si musí při rozhodování, zda investovat do otevřeného podílového fondu peněžního trhu nebo do termínovaného vkladu uvědomit výhody a nevýhody obou typů investic. Otevřené podílové fondy přinášejí výhodu v neexistenci daňového zatížení (investice delší 6 měsíců), mohou však znamenat zaplacení vstupního poplatku (ne vždy). Termínované vklady zajišťují předem dohodnutý výnos a jsou zcela bez poplatků. Na druhou stranu je nutno počítat s 15 procentní daní či případnou pokutou za předčasný výběr.
