Lidská mysl je velmi složitá, ale na burze se veškeré komplikované myšlenkové pochody koncentrují do jediné otázky, do jediného rozměru: zda prodat nebo koupit. Tato investiční psychologie je v principu mikroekonomická záležitost, která se týká individuálního rozhodování jednotlivců. Přesto může mít i makroekonomické důsledky. Stává se to v případech, kdy mínění trhu je polarizováno jedním směrem.
Kapitálový trh se skládá s obrovského počtu jednotlivců. Moderní teorie portfolia předpokládá, že každý z nich činí racionální rozhodnutí na podkladě faktických údajů nezávisle na ostatních.
Z předpokladů moderní teorie portfolia vyplývá, že:
- velké množství účastníků trhu podává nezávisle na sobě prodejní a nákupní příkazy;
- kumulace těchto příkazů vede podle zákona velkých čísel ke změnám tržních cen akcií podle normálního rozdělení.
Platí tato teorie i v praxi? Bohužel nikoli:
- Normální rozdělení se praxi kapitálových trhů téměř nikdy neuplatňuje.
- Razantní růsty kursů i hluboké pády jsou ve skutečnosti mnohem četnější, než by odpovídalo teorii.
- Euforie bývají vystřídány depresemi; ani euforie ani deprese přitom nejsou v rámci teorie portfolia vysvětlitelné.
Proč je praxe tolik odlišná od teorie? Protože moderní teorie portfolia se mýlí v předpokladu racionality a nezávislosti účastníků trhu. To je také hlavní příčina, proč na burzách nastávají euforie a deprese. Účastníci trhu spolu komunikují. Výsledkem jejich komunikace je vzájemné ovlivňování názorů: sociální polarizace neboli davové chování.
K tomuto jevu nedochází pouze v lidské společnosti, ale i v mnohem jednodušších komunitách. Například v mraveništi. Ekonom Alan Kirman popisuje entomologický pokus: mravenci měli na výběr krmení z misek A a B (obě byly stejné, stejně daleko od mraveniště, nepřetržitě doplňované). Jaké bylo chování mravenců? Navzdory očekávání mravenci nenavštěvovali obě misky rovnoměrně, ale střídali je ve vlnách, podle módy. Příčinou byla komunikace chemické signály o umístění zdroje potravy, které si mravenci vzájemně předávají. Každý mravenec má v daném okamžiku tři možnosti, jak se rozhodnout. Za prvé, může jít ke stejné misce, k jaké šel minule. Za druhé, může se rozhodnout náhodně. Za třetí, může se nechat přesvědčit jiným mravencem.
V zásadě stejně se chovají investoři na kapitálových trzích. Za prvé, investor si může ponechat stejný názor na vývoj trhu, jaký měl včera (ať už je tento názor optimistický nebo pesimistický). Za druhé, může jej změnit v důsledku nových informací, které jsou nepředvídatelné a tudíž náhodné. Jedině tato možnost by odpovídala standardní hypotéze efektivních trhů. A konečně za třetí, může se nechat ovlivnit jiným účastníkem trhu, popřípadě tiskem, rozhlasem, televizí nebo internetem. Investoři, spekulanti, analytici a ekonomové se navzájem ovlivňují daleko složitějšími prostředky, než jsou chemické signály mravenců, důsledek je ale podobný: buď vládne euforie, nebo deprese. Buď je v módě miska A nebo miska B.
Matematická simulace důsledků sociální polarizace
Zdroj: vlastní výpočet autora
Modely sociální polarizace popisují skutečné chování trhů lépe než moderní teorie portfolia. V praxi je nutno počítat s větším rizikem, než jaké počítají standardní modely. Nepříjemným důsledkem může například být, že i balancovaný podílový fond může někdy ztratit přes 30 % hodnoty podílového listu během 12 měsíců.
Makroekonomické důsledky
Euforie mají v makroekonomickém vyjádření zajímavý důsledek efekt bohatství neboli wealth effect. Všem jdou akcie nahoru, všichni jsme najednou bohatí, všichni můžeme utrácet. Hrubý domácí produkt utěšeně roste. Pak se ale trend najednou obrátí, psychologie trhu se náhle přepóluje, vznikne tržní deprese, a všichni jsme najednou chudí. Nastává recese stav, kde jsou USA právě teď, na podzim 2001.
Průběh Velké deprese ve 30. letech
Zdroj: prof. William Schwert
Vývoj akciového indexu NASDAQ během posledních let
Zdroj: BigCharts.com
Grafy, které znázorňují vývoj akciových indexů během Velké krize 30. let a v poslední době jsou velmi sugestivní. Je to důvod, abychom propadli panice? Nikoli. Bankovní systém USA a západní Evropy je dnes nesrovnatelně stabilnější než v roce 1929. Třicátá léta, kdy zkrachovala třetina všech amerických bank, se opakovat nemohou.
Současná recese pravděpodobně v roce 2002 ustoupí a akciové trhy čeká oživení. Bohužel, nelze přesně říci, kdy se tak stane. Z matematického modelu (a vlastně i z praxe) totiž vyplývá, že okamžiky přepólování tržní psychologie nelze předpovídat.
Díky této nepředvídatelnosti také stále žije moderní teorie portfolia. Její základní důsledky nadále platí:
- trhy nelze časovat, diverzifikace portfolia je naprostou nutností.
Co se mění: řádná diverzifikace portfolia je obtížnější. Riziko hlubokých propadů je větší, než by vyplývalo z klasické teorie.
Může nám znalost psychologie trhů pomoci lépe se investičně rozhodovat? Ano, může. Pochopení teorie sociální polarizace nám pomůže vyhnout se základní chybě amatérských investorů: kupovat v euforii (draze) a prodávat v depresi (levně). Institucionálním investorům umožní vyvinout lepší modely pro risk management.