Česká koruna si stále hledá směr. Během dnešního dne sice o několik haléřů oslabila k euru, nicméně z pohledu posledních dvou týdnů v podstatě stagnuje v intervalu od 32,50 do 32,80 korun za euro. Pozornost devizového trhu se nyní soustřeďuje na údaje o lednovém vývoji zahraničního obchodu, které budou zveřejněny zítra ráno. V případě, že se zveřejněné údaje budou podstatně lišit od průměrného očekávání trhu předpokládajícího deficit zahraničního obchodu ve výši 2,0 miliard korun, může koruna na informaci zareagovat. V případě výrazně vyššího než očekávaného deficitu by koruna mírně oslabila a naopak. Ovšem jakákoliv případná reakce bude jen krátkodobá v rámci několika hodin. O obchodování s korunou je totiž nyní minimální zájem a tak se koruna brzy opět navrátí do své letargie v intervalu 32,50 až 32,80 korun za euro. Tento nejednoznačný kolísavý trend by měl přetrvat i během několika následujících týdnů. Britská vláda byla dnes donucena se opět vyjádřit k plánovanému uvolnění trhu práce pro imigranty ze střední a východní Evropy, které vyvolává v Británii doslova hysterii. Ta se ještě zvýšila poté, co některé místní deníky populisticky varovaly před záplavou imigrantů, kteří jednak přinesou nemoci, jednak vezmou práci Britům a ještě budou zneužívat sociální systém. Britská vláda se však brání. V situaci, kdy nezaměstnanost je nízká a naopak je problémem obsadit asi půl miliónu pracovních míst, britská ekonomika naopak zoufale potřebuje imigranty. Pro uklidnění veřejného mínění vláda zároveň uvedla, že během roku 2003 poklesl počet žádostí o azyl o 41% v důsledku přísnějších pravidel. Britská vláda má naprostou pravdu, když tvrdí, že otevření pracovního trhu nezvýší nezaměstnanost mezi domácím obyvatelstvem. Řada prací je považována podle britských průzkumů za podřadné, jako údajně dlaždiči. Nezaměstnaní neprojevují o tyto profese žádný zájem a raději zůstávají bez práce. Ovšem řada lidí z "východu" tedy i z ČR by byla ochotna tyto práce vykonávat, vezmeme-li v úvahu výši mezd v librách. Výsledkem by byli spokojení imigranti, kteří by si mohli přijít ve srovnání s domácí zemí na rozumné výdělky, spokojení Britové, kteří by měli tyto služby k dispozici za nižší ceny, než kdyby je vykonávali domácí lidé, i spokojené místní bulvární plátky, které by se měly do koho strefovat. Ovšem přesně stejná logika platí i pro Českou republiku a cizince přicházející k nám z východu. Argumenty odborů, že příliv Ukrajinců a dalších národností zvyšuje u nás nezaměstnanost, jsou zcela liché. Za mzdy, které nabízí některá odvětví, nejsou nezaměstnaní Češi ochotni pracovat. Pokud by byl příliv cizinců podle rady odborů zastaven, výsledkem by nebyl žádný pokles nezaměstnanosti, ale pouze nárůst ceny například stavebních prací. (Pochopitelně jedná se o čistě ekonomický pohled, přičemž politici mohou brát v úvahu i jiné faktory než jen ekonomické.) Markéta Šichtařová