V poslední době se čím dál tím více objevují případy, kdy Česká správa sociálního zabezpečení nemůže pozůstalým přiznat vdovský, vdovecký či sirotčí důchod. Lidé, kteří zemřeli, nebyli totiž zákonem stanovenou dobu pojištěni. Jak se tomuto problému vyhnout?
Jak může zůstat člověk bez nároku na důchod?
Do konce roku 2003 umožňoval zákon to, aby si osoba samostatně výdělečně činná neplatila důchodové pojištění. Nyní je už platba povinná. Aby pozůstalí po zemřelém členu rodiny, kterému je více než 28 let, dostali důchod, musel být zemřelý v posledních deseti letech alespoň pět let pojištěn. To znamená, že buď byl zaměstnán a zaměstnavatel za něj pojištění odváděl, nebo byl OSVČ a platil si sám.
Co se stalo příklad 1.
Otec dvou dětí podnikal jako OSVČ. Celou dobu podnikání vykazoval nízké příjmy a neplatil si důchodové pojištění. Náhle zemřel a pozůstalá žena požádala o vdovský a pro děti sirotčí důchod. Od sociálny však nic nedostala. Pojištěnec zemřel 16. února 2004. Potřebná doba pojištění se zjišťuje od 16. 2. 1994 do 15. 2. 2004. Celou tuto dobu zemřelý podnikal s minimálním příjmem.
Příklad 2. lepší situace.
Otec dvou dětí, podobně jako v 1. příkladu podnikal a náhle zemřel. Nikdy moc nevydělával, ale k důchodovému pojištění se přihlásil. OSSZ při posuzování nároku pozůstalých na důchod zjistila, že získal 30 let důchodového pojištění. Vzhledem k nízkému zvolenému vyměřovacímu základu pro odvod pojistného měl výpočtový základ pouze 7400 Kč měsíčně. Procentní výše invalidního důchodu je 69 % z výpočtového základu, tj. 5106 Kč. Z této částky náleží vdovský důchod ve výši 50 %, tj. 2553 Kč + základní výměra důchodu 1310 Kč, celkem 3863 Kč měsíčně. Na každé pozůstalé dítě činí sirotčí důchod 3353 Kč (40 % z částky 5106 Kč + základní výměra 1310 Kč). Pozůstalostní důchody vdovský a sirotčí na dvě nezletilé děti budou celkem činit 10 569 Kč.
Jaké je z toho ponaučení?
Z výše uvedených příkladů vyplývá, že by se lidé měli o své důchodové pojištění starat v každé etapě svého života. Od roku 2004 je jeho platba povinná i pro OSVČ. Pokud však pojistné neplatí, doba samostatné výdělečné činnosti se těmto osobám nezapočítává pro nárok na důchod a jeho výši. Pokud neplatí pojistné zaměstnavatel za své zaměstnance, i když je to jeho povinnost, považuje se podmínka zaplacení pro výpočet důchodu pracovníka za splněnou.
