Burzovní analitici shodně tvrdí, že nyní nastává ta správná chvíle na investice do akcií a akciových fondů. To může v některých investorech vyvolávat falešný pocit, že po dvouletých propadech akciových trhů jsou již další možná rizika minimální a čekají je tak, po dvou velice krušných letech, pro změnu roky nebývalé hojnosti. Tento optimismus, pramenící z očekávání pozitivního hospodářského vývoje ve světě (zejména ve Spojených státech), se ovšem nemusí vyplatit! Rizika, která mohou tento slibný vývoj rychle zvrátit, nelze podceňovat a je potřeba mít vždy na paměti, že investice do akciových instrumentů nesou z krátkodobého hlediska značné riziko. Mezi největší hrozby pro současnou světovou ekonomiku a akciové trhy patří zejména růst cen ropy a ropných produktů (díky výbušné situaci na Blízkém východě), trvalá hrozba teroristických útoků, možnost rozšíření argentinské finanční krize na celý jihoamerický kontinent, pokračující silná recese v Japonsku (nejhorší od 2.světové války) s vysokým růstem zadluženosti a také negativní vývoj některých ekonomických ukazatelů v USA. Jde zejména o vysokou zadluženost amerických firem i domácností, nadhodnocený trh s nemovitostmi, negativní vývoj běžného účtu platební bilance a nadhodnocený americký dolar. Dluhy firem zejména z telekomunikačního sektoru a sektoru informačních technologií dosahují astronomických částek v řádu desítek miliard dolarů. Mezi největší hříšníky patří např. WorldCom, Qwest Com., AOL Time Warner, Lucent Tech. nebo JDS Uniphase. Ani evropské telekomunikační firmy na tom nejsou lépe. Navíc farmaceutický a automobilový průmysl také neprochází zrovna lehkým obdobím. Náklady na výzkum nových léků rostou neuvěřitelným tempem, navíc za situace, kdy farmaceutickým gigantům končí platnost patentů na jejich nejprodávanější léky. Již několik měsíců také klesá poptávka po nových osobních automobilech v USA i v Evropě a většina výrobců se tak nevyhnula omezování výroby, uzavírání podniků a propouštění. Další obří krachy typu K-Mart, Global Crossing nebo Enron by mohly silně zatřást s již tak nalomenou důvěrou investorů v kapitálové trhy, což by mělo za následek další silný pokles amerických i světových akciových indexů. Zadluženost amerických domácností má, bez ohledu na hospodářské problémy, trvalou růstovou tendenci, při neustále klesající míře úspor. To souvisí s nárůstem hypotečních a spotřebitelských úvěrů, motivovaných prudce klesajícími úrokovými sazbami, nacházejícími se na 40-ti letém minimu. Zatímco průměrná míra úspor je takřka nulová, zadluženost již dosáhla téměř 20 % příjmů domácností. Jestliže při poslední recesi před 10 lety zadluženost domácností klesala, nyní naopak spotřeba na dluh, bez ohledu na problémy ekonomiky, trvale roste. Jistě je v tom i kus amerického patriotismu, když byli Američané po tragických událostech 11.září vyzváni, aby podpořili ekonomiku a utráceli. Takový růst spotřeby na dluh má ovšem své hranice a bude také nutné dluhy splácet, což se projeví na budoucí spotřebitelské poptávce, která se podílí dvěma třetinami na růstu HDP v USA. Poptávka po nemovitostech žene již několik let ceny neustále nahoru. Každý měsíc roste americký trh s nemovitostmi o několik procent a jen za únor tohoto roku vzrostl prodej nových domů o dalších 5%. Po sérii snižování úrokových sazeb americkou centrální bankou (FED), klesly náklady nutné k financování nákupu nebo výstavby nemovitostí na dlouholeté minimum. Stimulace trhu s nemovitostmi nepřichází jen z rekordně levných hypoték, ale také díky současnému poklesu akciových trhů, kdy je pro mnoho investorů investice do nemovitostí atraktivnější a bezpečnější. Majetek lidí se tak nyní nebezpečně koncentruje v nemovitostech a tento zájem tlačí ceny neustále nahoru. Někteří ekonomové tak začali poukazovat na nebezpečí možné paralely s vývojem japonské ekonomiky po splasknutí bubliny na trhu s nemovitostmi před 20 lety. Japonsko se z tohoto krachu cen nemovitostí a akcií dodnes nevzpamatovalo. Již delší dobu je poukazováno na nereálný růst hodnoty amerického dolaru vůči ostatním světovým měnám. Tak vysoké nadhodnocení dolaru (v některých případech až o desítky procent) způsobuje dlouhodobý přesun světového kapitálu směrem do USA. Investoři se soustřeďují na americkou měnu díky optimismu, že hospodářství USA je v současnosti nejsilnější světovou ekonomikou, nejodolnější vůči všem finančním krizím a že se současné světové recese dostane nejrychleji. Tento optimismus tak zatím lehce ufinancoval negativní trendy běžného účtu platební bilance, který má stále zápornou růstovou tendenci. V případě obratu toku investic směrem ven z USA (díky radikální změně investiční nálady), může dojít k nezvládnutelnému propadu hodnoty dolaru. Tuto změnu mohou způsobit prohlubující se hospodářské potíže země, stále rostoucí nerovnováha platební bilance či další teroristické útoky. Obavy z propadu hodnoty investic neamerických investorů by potom mohly vyvolat panické výprodeje některých dolarových aktiv (např. akcií nebo dluhopisů). Vzhledem k množství potencionálních ohnisek finančních krizí ve světě, je proto pro akciové investory životně důležité, neustále dbát na dostatečné rozložení případného rizika ve svém portfoliu, což ale vzhledem k dominantnímu postavení americké ekonomiky ve světě, není vůbec snadný úkol.