Patříte mezi ty, kteří se nechali zlákat masivní reklamní kampaní stavebních spořitelen na konci roku 2003? Pak se určitě nestačíte divit jejich argumentaci o nutnosti vyšších poplatků za "staré" smlouvy s výhodnějším úročením. První vážnou odezvou nejen na tuto skutečnost je dosud nepravomocné rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž, kterým byla všem v ČR působícím spořitelnám udělena téměř půlmiliardová pokuta.

Historie

Myšlenka stavebního spoření má své kořeny v Anglii na konci 18. století. K nám doputovala přes Německo a Rakousko (tam s tím začali po 1. světové válce) - až v 90. letech v roce 1993 vstoupila na trh první stavební spořitelna (Wüstenrot). To už bylo ovšem v době, kdy je státní podpora tohoto produktu samozřejmostí.

Když se v roce 2003 prosadily změny ve velkorysém systému státních podpor stavebního spoření (max. státní podpora klesla za 4500 na 3000 ročně, bližší informace Stavební spoření s nižší státní podporou), vytvořilo všech 6 spořitelen dojem, že výhodnější produkt už na trhu nebude a je třeba si ho rychle pořídit za výhodnějších podmínek. Kdo by tenkrát přiznal chystanou změnu ceníků?

Současnost

Některé stavební spořitelny začaly poplatkově rozlišovat smlouvy uzavřené před koncem roku 2003 a smlouvy uzavřené v roce 2004, tj. v době účinnosti nových pravidel pro státní podpory. Co je příčinou vyšších nákladů u starých smluv, dosud žádná z nich věrohodně nevysvětlila. Publikované hospodářské výsledky nesvědčí o tom, že by sektor postihla krize.

Monopoly - hraje téměř každý

To, co je běžné u penzijního připojištění, kde může klient přestoupit ke konkurenci se zachováním nároku na státní podporu, u stavebních spořitelen nejde. Jediné, co lze, je smlouvu vypovědět - čímž (nespoří-li klient déle než po předepsanou dobu) přichází hlavně o státní podporu. Tím vzniká paradoxní situace - každá stavební spořitelna je pro své klienty monopolem (a to jich tu máme 6).

Rozšíření stavebního spoření se dá srovnat snad jen s mobilními telefony. Smlouvu o stavebním spoření má v ČR kolem 6,5 milionu lidí. Jen málo z nich si založilo účet kvůli kvalitnímu produktu konkrétní stavební spořitelny, zato všichni kvůli státní podpoře. Z celkového objemu vkladů cca 260 miliard korun spořitelny na úvěrech poskytly pouhých 73 miliard korun.

Srovnání

Jak by asi vypadalo stavební spoření v tržním prostředí? Jak si stojí výhody jednotlivých spořitelen ve srovnání s jinými produkty v České republice. Po pominutí státní podpory, kterou platí Česká republika, zbydou pouhopouhá 2 % ročního úroku z vkladů. To nakonec nabízí i některé spořící účty, ze kterých peníze můžete vyzvednout prakticky kdykoliv. Následující tabulka je výmluvná:

Stavební spořitelny nejsou, kromě přístupu ke státní podpoře, ničím přitažlivé. A stát to podporuje - zatím.

Budoucnost

Zvěst o nespokojenosti národa se zřejmě donesla i na Ministerstvo financí, které opatrně signalizuje možnou změnu: uvyžuje o tom, že by klientům povilo migrovat mezi stavebními spořitelnami bez ztráty státní podpory tak, jak je to možné v současném systému penzijního připojištění. Inu, stavební spořitelny, jak název napovídá, by se měly živit poskytováním úvěrů na stavby a ne zvyšováním poplatků!

Asi není překvapivé, že navrhované změny mnoho nadšení u vedení dotčených finančních ústavů nebudí. Takže uvdíme, zda na navrhované změny vůbec dojde.