Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejnil růst hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí roku 2002. Statistika ukázala, že tempo růstu ekonomiky v daném období meziročně zpomalilo z 2,8% na 2,5%. I přes toto zpomalení se však vzhledem k růstu hlavních ekonomik světa dá dnešní výsledek považovat za úspěch, protože většina ekonomů očekávala růst ještě slabší. Z čísel jednoznačně vyplývá, že ekonomika byla tažena především spotřebou, a to jak domácností tak vlády. Zde se na růstu výrazně podepsal nákup bitevníků L-159. Jednoznačně negativně se na růstu podepsaly slabá zahraniční poptávka a silná koruna, které bránily razantnějšímu růstu vývozu i výroby. Statistika je však zatím spíš jen orientační a bude jistě ještě výrazně revidována, protože sám ČSÚ přiznává, že u investic vycházel kvůli povodním z nedopočtených dat. Důležitější než přesné tempo růstu je tak zatím to, že se ekonomika zpomaluje. Do budoucna přitom ekonomiku čeká ještě hlubší zpomalení. Tentokrát se však k silné koruně a nedostatečnému oživení v Evropě i USA přidá i vliv povodní. Nemůžeme tak očekávat, že by HDP ve třetím čtvrtletí mohlo růst tempem vyšším jak 2,0%. K jistému zlomu by mohlo dojít však již ve čtvrtém kvartále, kdy by se měly investice opět zařadit mezi tahouny domácí ekonomiky. Rozsah oživení přitom bude dán tím, jak rychle se budou podniky schopny vrátit k předpovodňové výrobě. Investiční vlna, kterou odstartovaly povodně, tak bude pomáhat ekonomice v zimě k vyššímu růstu, ačkoli zahraničí se bude ještě stále jen pomalu zotavovat. Kromě HDP byla dnes zveřejněna i červencová průmyslová výroba. Ta trh rovněž příznivě překvapila, když meziročně vzrostla o 10,8%. V předešlém měsíci přitom rostla jen tempem 1,3%. Na tomto ukazateli je navrch velmi pozitivní to, že po dlouhé době převýšily prodeje výrobu, čímž se začaly mírně vyprazdňovat sklady plné neprodaného zboží. Na obchodování s korunou působila obě čísla povzbudivě a prohloubila tak její předchozí zisky. Centrální banka však v průběhu dne varovala, že je připravena použít jakýchkoli nástrojů včetně úrokových sazeb k oslabení posilující koruny. Z dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady přitom vyplývá, že centrální banka bude uvažovat o uvolnění měnové politiky pokud ekonomika výrazně zpomalí a koruna zůstane i nadále silná. Obě tyto podmínky se podle nás vyplní. Domníváme se však, že dalšímu prudkém snížení úrokových sazeb bude bránit inflace, která v příštím roce již nebude tak nízká jako letos. V boji se silnou korunou se tak centrální bance budou spíš nabízet skryté intervence, které se v tomto roce již výborně osvědčily.