Finanční trhy byly dnes zaplaveny sadou příznivých makroekonomických zpráv. Hrubý domácí produkt zrychlil svůj růst na 2,2%. Tahounem ekonomiky byla podle očekávání spotřeba. Ta byla podpořena rychlým růstem reálných mezd a rekordně nízkými úrokovými sazbami, které jakoby vybízely domácnosti k životu na dluh. Domácnosti proto v průměru utrácely více než v minulosti. Naopak brzdou ekonomiky byly investice a zahraniční obchod. Meziroční pokles tvorby fixního kapitálu ukazuje na to, že naše ekonomika, která je v porovnání se státy EU kapitálem vybavena nedostatečně, kapitál ztrácí. Nedostatek kapitálu a technologií je přitom jedním z důvodů naší nižší produktivity práce a tedy i nižších mezd. Ekonomika tak rostla jen díky spotřebě. Struktura hospodářského růstu proto nebyla zdravá a v této podobě by nám neumožnila dlouhodobě srovnat krok s EU. Naštěstí ale očekáváme, že u investic dojde brzo ke zlepšení. Hlavním důvodem budou nízké úrokové sazby, jejichž dopad se v ekonomice projevuje vždy s mnohaměsíčním zpožděním. Spotřeba bude naopak zpomalovat své tempo růstu s tím, jak bude zpomalovat tempo růstu reálných mezd. Za celý rok 2003 proto počítáme s růstem kolem 2,6%. Otázkou ale je, zda opět nedojde k nečekané revizi časové řady. Index spotřebitelských cen v souladu s naším očekáváním dosáhl v květnu 0,0%. To znamená, že deflace konečně opustila ČR. Po několikaměsíční zkušenosti s deflací se dá shrnout, že díky tomu, že deflace neměla svůj typický charakter, nenapáchala v ekonomice žádné výrazné škody. Obava z deflace však brzo přejde v obavu z inflace. Očekáváme totiž, že míra inflace v nejbližších měsících kvůli dražším potravinám a vyšším daním rychle vzroste. I tak ale v letošním roce skončí pod inflačním cílem ČNB. Míra nezaměstnanosti v květnu poklesla na 9,4%. Pokles byl ale způsoben jen vytvořením dočasných sezónních příležitostí, což znamená, že po sezóně nezaměstnanost opět vzroste. Koncem roku by se podle nás měla nacházet jen těsně pod 10%. Ačkoli byly dnešní statistiky pro ekonomiku velmi povzbudivé, koruna na ně (tak jak jsme očekávali v pátečním Finančním deník) nezareagovala. Veškerá pozornost trhu byla totiž upřena na polské referendum o vstupu do EU, kde se Poláci v drtivé většině vyslovili pro vstup. Zlotý stejně jako ostatní měny v regionu v reakci na referendum brzo ráno posiloval. Krátce na to však došlo ke zvratu, když se finanční trhy začaly obávat blížícího se projednávání polské reformy veřejných financí. Ta by totiž mohla ohrozit politickou stabilitu v zemi. Měny v regionu se proto navrátily k otevíracím hodnotám. V případě zlotého došlo nakonec ještě k citelnému oslabení. Koruna se díky tomu držela po celý den v pásmu 31,26 31,34 CZK/EUR. Vladimír Pikora