Česká republika se dnes dočkala zdrcující kritiky ze strany EU. Evropská komise totiž zveřejnila nový typ hodnocení ekonomik členských zemí pod názvem Široké návody pro hospodářskou politiku. Do tohoto hodnocení bylo zařazeno i 10 nových kandidátských zemí včetně ČR. Kandidáti jako celek mají podle Komise poměrně růžové vyhlídky. Jen letos by mohly růst mnohem rychlejším tempem než nynějších 15 států Unie. Zatímco kandidátská desítka by měla v průměru dosahovat růstu 4%, EU dosáhne tempa jen 2%. Ovšem Komise zdůvodňuje rychlejší růst nově se připojujících zemí právě vstupem do Unie, který by jejich ekonomikám měl významně pomoci. My se však domníváme, že ve skutečnosti bude mít připojení se k EU jen minimální zásluhy na větší výkonnosti ekonomik, a to alespoň z krátkodobého pohledu. Vždyť pro nové členy dokonce zůstane v první fázi uzavřen i evropský trh práce. Ekonomicky se tedy pro ně příliš nezmění. Jediným skutečně hmatatelným přínosem bude možnost čerpat ze strukturálních fondů. Ovšem strukturálními fondy nemůžeme vysvětlit onen velký rozdíl v tempu růstu stávající a nové části EU. Pravda je taková, že například v případě ČR bude rychlejší růst dosažen hlavně vyšší investiční aktivitou v důsledku nízkých úroků, přímých zahraničních investic i rozšiřování výrobních kapacit v očekávání exportních možností. Kromě obecného hodnocení celé desítky se však zpráva zabývá i jednotlivými zeměmi. V případě ČR je kritika opravdu tvrdá a zasloužená. Plně potvrzuje slova domácích ekonomů, kteří již dlouho bijí na poplach. Je nutné dlouhodobě snižovat schodek veřejných financí. To se zatím děje jen velmi rozpačitě. Je nutné reformovat důchodový systém. S tím se prozatím ještě ani nezačalo a zřejmě tento úkol zbude až na příští vládu. Komise je, podobně jako domácí nezávislí ekonomové, znepokojena rychle rostoucími náklady na sociální zabezpečení. Jejich snížení mělo být prvořadým úkolem reformy veřejných financí. Ve skutečnosti se ale reforma ubírá spíše opačným směrem zvyšování příjmů rozpočtu. V neposlední řadě nám Komise doporučuje bojovat proti nezaměstnanosti změnou zákonodárství. Vhodným zákonem je skutečně možné nezaměstnanost o několik málo procent snížit, jak jsme se mohli přesvědčit na Slovensku. Nicméně česká varianta zákona o zaměstnanosti, kterou právě dnes projednává Sněmovna, vzbuzuje přinejmenším rozpaky. Záměr vlády více motivovat k práci je chvályhodný, v mnoha případech ale zákon jde na věc ze špatné strany. Například snaha zvýšit zaměstnávání zdravotně handicapovaných lidí zavedením sankcí je nesmyslná. Daleko účinnější by bylo použít na zaměstnavatele místo biče cukr a motivovat je zavedením úlev. Ovšem i zpráva Komise je na některých místech diskutabilní. Komise sice nabádá k boji proti nezaměstnanosti, jedním dechem ale tvrdí, že vliv odborů na tvorbu mezd je příliš slabý. To je jasný rozpor. Obvykle platí, že čím více odbory tlačí na růst mezd, tím je také vyšší nezaměstnanost. Na jiném místě Komise kritizuje, že v ČR je nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva z celé rozšířené EU. Zde je srovnáváno nesrovnatelné. Kvalita řady vysokých zahraničních škol je nižší než u nás. Procento vysokoškoláků nevypovídá o vzdělanosti celé populace. Markéta Šichtařová