Česká koruna dnes jen přešlapuje na místě bez zřetelného směru. Již několikátý den v řadě se jí nedaří prolomit hranici 32 korun za euro a posílit pod tuto úroveň. Vzhledem k tomu, že tento týden již zřejmě nepřinese žádné informace, které by byly pro korunu klíčové, asi se nedočkáme jasnějšího trendu. Koruna se bude nadále pohybovat poblíž současných úrovní. Horké počasí a množství dovolených totiž nikterak nepřispívají k většímu zájmu o obchodování s korunou. Událostí dne dnes byla aukce patnáctiletých státních dluhopisů, při které se stát snažil půjčit si na trhu 15 miliard korun. Aukce byla v centru pozornosti investorů, protože se množily spekulace, že o tento dluhopis nebude mezi bankami a jinými institucemi zájem. Pokud by aukce skončila fiaskem a dluhopisy se nepodařilo prodat, zcela jistě by zavládla na dluhopisovém trhu velmi negativní nálada a ceny většiny státních dluhopisů by se propadly. To by nepotěšilo nejen instituce, které státní dluhopisy ve velkém měřítku vlastní, ale ani velký zástup klientů bank, kteří si velmi často dluhopisy kupují jako alternativu například ke spoření na klasický termínový účet. Obavy se nakonec potvrdily jen částečně. Státu se podařilo půjčit si celých 15 miliard (poptávka dosáhla až 16,38 mld korun), ale za poměrně nevýhodných podmínek. Investoři totiž byli ochotni za dluhopis zaplatit jen málo a naopak žádali vysoký výnos, a tak se průměrný výnos dluhopisů prodaných v aukci pohybuje kolem 4,60%. To je více, než kolik se před aukcí očekávalo. A tak nakonec dluhopisový trh stejně ovládla negativní nálada a ceny i ostatních státních dluhopisů obchodovaných na trhu se skutečně propadly, zejména pokud měly delší splatnosti. Dnes je tomu přesně rok ode dne, kdy povodně zasáhly Prahu. Rok je dostatečně dlouhá doba, abychom mohli objektivně hodnotit, jak povodně ovlivnily celou ekonomiku. Pojišťovny již stihly vyplatit kolem 30 miliard korun na pojištění. Překvapivě se ukazuje, že na rozdíl od jednotlivých firem byla ekonomika jako celek postižena jen relativně málo. Řada negativních vlivů byla totiž kompenzována jinými dopady. Přerušení výrob v zaplavených oblastech bylo částečně vykompenzováno růstem stavebnictví. Propouštění zaměstnanců v postižených firmách bylo zase kompenzováno větším množstvím sezónních prací při odstraňování škod. Výpadek v tržbách si obchodníci vynahradili mimořádnými nákupy prostředků na úklid. Některé negativní jevy, jako výpadek příjmů z cestovního ruchu či pokles hodnoty pozemků, se však nepodařilo nijak vynahradit. Nebýt povodní, ekonomika by sice rostla o něco rychleji, ovšem běžní spotřebitelé by tento rozdíl v peněženkách nepoznali. Markéta Šichtařová