Česká koruna dnes ráno zareagovala na negativní středoevropský sentiment, když z otevíracích hodnot prudce oslabila k včerejším minimům. Později odpoledne se ale trend obrátil a koruna umazala téměř veškeré ztráty a v současnosti je jen velmi mírně slabší než včera večer. Trh přešel včerejší snížení sazeb bez povšimnutí. Žádnou reakci jsme neviděli ani na dnes zveřejněný indikátor důvěry. Celková důvěra v české ekonomice se totiž v červnu nezměnila. Pokles byl zaznamenán pouze v průmyslu, kde přetrvává oprávněný strach z vývoje zahraniční poptávky. Ta podle nás již letos výrazně neporoste. Německo by totiž potřebovalo ke svému oživení podstatné snížení úrokových sazeb a toho se od ECB nedočká. Nejbližší dny budou chudé na nové zprávy o makroekonomickém vývoji. Kurz koruny k euru bude proto tažen zejména technickými faktory. Ty by měly dát koruně ještě prostor k velmi mírnému posílení v rámci deseti až dvaceti haléřů. Zatímco vývoj na domácím devizovém trhu byl poklidný, čilý ruch byl vidět na euro-dolarovém trhu, kde dolar rychle posiloval ke většině měn. Trh tak reagoval na včerejší snížení úrokových sazeb americké centrální banky (Fed) o čtvrt procentního bodu. Rozdíl mezi úrokovými sazbami v Evropě a Americe se totiž rozšířil o méně, než se na trhu očekávalo, což byl důvod k nákupu dolaru. Obáváme se ale, že dolar ještě nemá to nejhorší za sebou. Ke změně dlouhodobého trendu by mělo dojít až ve chvíli, kdy se i ECB odhodlá k dalšímu snížení sazeb. Zajímavostí dne byla diskuse v parlamentu nad novelou zvyšující DPH u některých služeb. Někteří politici zdůrazňovali význam cenových šoků, zatímco jiní je zlehčovali. Odhadnout dopad vyšších cen na inflaci přitom není vůbec snadné. Je sice pravda, že vyšší daně budou znamenat vyšší ceny, ale zároveň je pravda, že se ceny nezvýší přesně o tolik, o kolik se zvýší daň. Zvýšení cen jednotlivých služeb bude záviset především na citlivosti poptávky na změnu ceny a ta je u každé služby či výrobku jiná. Pokud bude poptávka výrazně reagovat na zvýšení cen, nebudou poskytovatelé těchto služeb moci zvýšení daní plně odrazit v ceně. Poskytovatelé služeb se proto snížením svých marží o zaplacení daně se spotřebitelem svým způsobem podělí. Naopak pokud nebude poptávka na zvýšení daně výrazně reagovat, budou moci poskytovatelé služeb celé zvýšení daně přesunout na spotřebitele. Podle našich odhadů se inflace díky zvýšení daní v první polovině roku 2004 přiblíží až ke 4%, což znamená, že stále zůstane v inflačním pásmu cílovaném centrální bankou. Podobný názor pravděpodobně sdílí i centrální bankéři, když se včera odhodlali ke snížení úrokových sazeb. Vladimír Pikora