Dolar se v posledních hodinách pohybuje jak na houpačce nahoru a zase dolů. Z patnáctiměsíčního minima vůči euru se rychle zotavil dnes dopoledne, kdy našel opět podporu v silné japonské centrální bance, která již po třetí v řadě intervenovala vůči posilujícímu jenu. Investoři se totiž začínají domnívat, že právě Japonsko je lepší ekonomikou pro investice než USA. To se projevuje v silném jenu, což však přináší problémy japonským exportérům, jejichž problémy by nakonec mohly zastavit oživování země vycházejícího slunce. Centrální banka proto pravděpodobně investovala do květnových intervencí (bez dnešní) 8,5 miliardy dolarů. Samotná dnešní intervence se přitom odhaduje na dalších 5 miliard. Vezmeme-li do úvahy, že v září centrální banka intervenovala v hodnotě 27 miliard dolarů, má stále dost prostoru k další akci. Přesně z opačné strany než Bank of Japan však tlačí na dolar euro. Podle předběžných údajů Eurostatu se totiž spotřebitelská inflace eurozóny v květnu dostala na úroveň 2%, které si Evropská centrální banka (ECB) stanovila za svůj inflační cíl. Lepší než očekávaná evropská inflace nás tak utvrzuje v očekávání, že ECB zvýší své klíčové úrokové sazby později než americká centrální banka (Fed). Zvýšení úrokových sazeb v USA přitom očekáváme až v srpnu. Nízká inflace spolu s pozdějším zvyšováním sazeb tak v posledních několika málo hodinách nahrává euru vůči dolaru. Odráží se to pak také v koruně k dolaru. Ráno jsme viděli jistou korekci koruny k slabším hodnotám, ale po obědě se domácí měna navrátila ke své nejsilnější hodnotě od ledna 1999. Další vývoj bude v rukách dolaru k euru. Neočekáváme však, že by mělo euro dost sil na to, aby překonalo své poslední maximum na 0,941 USD/EUR, což znamená, že i posilování koruny k dolaru by se prozatím mělo blíží ke svému konci.