Česká koruna se po nedávných prudkých skocích již definitivně stabilizovala. Ráno posílila k euru o deset haléřů, aby odpoledne naopak mírně oslabila. Politická situace se načas dostala mimo střed pozornosti investorů, kteří se nyní začali zaměřovat spíše na dramatizující se dění v sousedním Polsku. Tam se nyní opakuje podobná situace jako v České republice krátce před jednáním o reformě veřejných financí, ale je snad ještě vyhrocenější. Poté, co byl zveřejněn návrh polského státního rozpočtu na příští rok, investoři se zalekli vysokého plánovaného deficitu a dostali obavy o osud polských veřejných financí. Proto začali Polsko hromadně opouštět a zlotý začal prudce oslabovat. Situace se značně podobá nedávným dnům, kdy z podobného důvodu oslabovala i česká koruna, a svědčí o tom, jak jsou finančníci citliví na otázky veřejných financí. Guvernér polské centrální banky i samotný premiér se pokusili situaci uklidnit prohlášením, že Polsko má k ekonomické krizi ještě daleko, nicméně důvěru investorů se jim dosud plně obnovit nepodařilo. Protože však nadnárodní investoři obvykle hází všechny měny regionu do jednoho pytle, oslabování zlotého se částečně dotýká i české koruny, která by se v případě dalšího vyhrocení situace v Polsku mohla na chvíli podívat i nad 32 korun za euro. Nejzajímavější domácí zprávou dnešního dne bylo zveřejnění údajů o vývoji státního rozpočtu v uplynulém měsíci. Na informace jsme si ale museli počkat až do pozdního odpoledne. Ze zprávy ministerstva financí vyplynulo, že schodek státního rozpočtu se v září zvýšil na 80,3 miliard korun oproti 71,9 miliardám v srpnu. To je o něco vyšší schodek, než ministerstvo původně plánovalo. Za nepříznivým vývojem stojí některé objektivní okolnosti, které ministerští úředníci nemohli ovlivnit. Mezi ně patří například platba CME ve výši 10,6 miliard nebo jednorázová půjčka od EIB na odstranění škod z loňských povodní. Bohužel vyšší schodek oproti plánu je částečně způsoben i nepřesným odhadem, a to zejména pokud jde o výběr daní. Zejména daň z příjmů právnických osob zůstává za očekáváním. Zatímco sněmovna původně schválila schodek rozpočtu ve výši 111,3 miliard, ministerstvo financí před měsícem odhadovalo, že skutečný deficit dosáhne 128,3 miliard. Dnes odhad zvýšilo již na 132,4 miliard. My se přitom domníváme, že realita může být ke konci roku ještě nepatrně vyšší. Podobný osud může stihnout i rozpočet pro příští rok, který se bude v parlamentu projednávat již za dva týdny. Zatímco sněmovna možná bude dlouho a s výhradami diskutovat o schodku navrhovaném vládou, ve skutečnosti nikde není psáno, že parlamentem posvěcený deficit státní kasy se také dodrží. Markéta Šichtařová