Při pohledu na výplatní pásku za měsíc leden si mnozí rodiče mohli všimnout, že jejich čistá mzda je vyšší, i když se jejich plat nezvýšil. Může za to nový systém daňového zvýhodnění.

Dosud byly rodiny s dětmi zvýhodněné tak, že si za každé vyživované dítě mohl jeden rodič odečíst od základu daně 2130 korun měsíčně. Pak teprve mzdová účetní vypočítala daň, kterou mu srazila z hrubé mzdy. Novela zákona o daních z příjmů tuto odčitatelnou položku sice zrušila, ale zákonodárci ji nahradili takzvaným daňovým zvýhodněním.

Základní rozdíl spočívá v tom, že se již částka úlevy neodpočítává ze základu pro výpočet daně, ale přímo z konečné částky. Jde tedy vlastně o slevu na dani. Částka daňového zvýhodnění přitom činí 500 korun měsíčně na jednoho vyživovaného potomka. V případě, že by bylo dítě invalidní (ZTP/P), je výše daňového zvýhodnění dvojnásobná, tedy 1000 korun. Pokud by ale poplatník měl nízké příjmy, případně poměrně hodně dětí, může se stát, že by jeho daň díky zvýhodnění byla nulová, nebo dokonce, že by stát měl peníze vyplatit. V případě, že by tato situace nastala a vypočtená daň byla nižší než částka daňového zvýhodnění, pak se jedná o daňový bonus a zaměstnanec má nově nárok na jeho vyplacení.

Stát však peníze nebude vracet každému, pro výplatu bonusů jsou dána jistá pravidla. Při měsíčním zúčtování je možné získat maximálně 2500 korun měsíčně. Toto omezení přitom platí i pokud zaměstnanec uplatňuje zvýhodnění na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P. Pokud by byl bonus menší než 50 korun, nevyplácí se. Důležitým omezením je také výše příjmů. Ze zákona je možné daňový bonus vyplatit v případě, že si rodič vydělá (ať už v zaměstnání, z podnikání či pronájmem) za rok celkem alespoň šestinásobek minimální mzdy, která v současnosti činí 7185 korun. Při výpočtu záloh na daň zaměstnavatelem je ale výše příjmů ještě více omezená: pracovník musí pobírat alespoň minimální mzdu. Nedosáhne-li příjem zaměstnance této částky, může vypočtenou měsíční částku daně firma snížit jen o výši slevy na dani. Zaměstnanec ale od firmy nemůže
dostat vyplacený bonus.

Tip: Pracovat, nebo žít z dávek? Co je pro vás výhodnější? Čtěte!!

Aby ale pracovník nebyl v nevýhodě, může zaměstnavatel na jeho žádost vypořádat celkovou výši daňového bonusu v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Případně si může poplatník podat po skončení roku sám daňové přiznání. Podmínkou pro přiznání daňového zvýhodnění na dítě, potažmo bonusů je, že potomek se považuje za vyživovaného. Může jít o dítě vlastní, ale i osvojené či dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů. Rovněž se může jednat o dítě druhého z manželů a vnuka či vnučku, nemají-li jeho (její) rodiče dostatečně vysoké příjmy.

Daňové zvýhodnění je možné uplatnit na nezletilé dítě (prakticky do 18 let), případně na potomka do 26 let, pokud studuje nebo je vážně nemocný či invalidní. Dítě přitom musí poplatník vyživovat ve své domácnosti. Tím se myslí stav, že osoby spolu trvale žijí, uhrazují společně náklady na své potřeby. Pro posouzení je vždy rozhodující skutečný stav, nehraje tedy roli, zda studující potomek bydlí na koleji či má jinou adresu trvalého pobytu a podobně.

Vždy platí, že je možné jedno dítě uplatnit jen jednou. Rodiče si tedy musí rozmyslet, pro koho je daňové zvýhodnění výhodnější. Aby zaměstnavatel mohl s úlevou na dítě počítat, musí to pracovník řádně doložit. Mzdová účetní by tak měla chtít vidět například občanský průkaz, případně jiný doklad, například rodný list dítěte. V případě, že se jedná o zletilé dítě, předkládá se potvrzení o návštěvě školy. Je-li dítě držitelem průkazky ZTP/P, pak i ta dokládá nárok na zvýhodnění. Důležité je rovněž potvrzení od zaměstnavatele druhého z manželů, že daňové zvýhodnění neuplatňuje.

Tip: Zahrajte si naši INVESTIČNÍ  HRU  a vyhrajte ceny v hodnotě až 250 tisíc Kč!!!