Daňová reforma má ulevit všem příjmovým skupinám občanů. Její parametry dokazují, že tomu skutečně tak zřejmě bude. Pro růst ekonomiky však reformy významnější vliv mít nebudou.
Daňová reforma má příští rok na daních z příjmů ušetřit občanům a firmám 16,4 miliard korun, z celkových daňových příjmů, které jsou na úrovni 530 miliard. Snížení daní tak představuje pouhá 3 procent daňových příjmů.
Naopak se má až 25 miliard korun vybrat ze zvýšení daně z přidané hodnoty z 5 na 9 procent. Je tedy zřejmé že státní rozpočet nepřijde zkrátka.
Součástí daňového balíčku jsou i další úspory v sociálních dávkách. Mezi nejdůležitější patří úprava rodičovského příspěvku, první 3 dny nemoci bez nemocenské, snížení porodného.
Neméně důležitou částí je stagnace výdajů na mzdy ve státní správě, které mají ve svém objemu růst o pouhých 1,5 procent ročně a nevyrovnají tedy ani růst inflace.
Útraty moc nestoupnou
Navržená opatření nebudou mít na ekonomiku zejména v prvním roce významnější vliv. Peníze uspořené na snížení daně z příjmu z části zkompenzují vyšší ceny zboží ve snížené sazbě DPH. Průměrná daňová úspora na jednoho ekonomicky aktivního člověka ve výši cca 300 korun měsíčně, pak zásadně neovlivní ochotu lidí více utrácet.
Rovná sazba daně ve výši 15 procent eliminuje snahu o snižování příjmů z důvodu vyšších sazeb daně z příjmů. Lidé se tak často snažili snížovat své příjmy jenom proto, aby při překročení určité hranice příjmů nespadli do vyšších sazebe daně z příjmů.
ČTĚTE: Ohroženi reformami: První na řadě jsou matky
Pokud však lidé splácí hypotéku či životní a důchodové připojištění a snižují si daň ve vyšších sazbách, pak zavedení patnáctiprocentní daně omezí možnost snížit si daně odpisem úroků či pojištění ze základu daně až na polovinu.
Největším stimulem pro vyšší útraty domácností tak i příští rok nebude mít u většiny lidí daňová úspora, ale růst mezd a vyšší dostupnost spotřebitelských úvěrů a půjček, jejichž objem se zvyšuje ročně až o procent ročně.
U některých skupin, jako jsou důchodci a lidé žijící ze sociálních dávek naopak mohou částečně omezit své útraty v důsledku zdražení potravin, léků, novin, jízdného a dalších položek ve snížené sazbě DPH.
Zjednodušení daní se nekoná
Negativní a zásadní skutečností je fakt, že se nekoná slibované výrazné zjednodušení daní. Naopak lze říci, že daňová soustava zůstala stejně nepřehledná jako dříve. Ani příští rok se tak nedočkáme slibovaného jednostránkového či dvoustránkového daňového přiznání.
Stejně tak snížení daní není takové intenzity, aby se lidem a firmám vyplatilo daně platit a ne se jim vyhýbat. Zvýšení příjmu státního rozpočtu v důsledku vyšší ochoty lidí platit daně se tak konat zřejmě nebude.
Na podnikatele se zapomnělo
Navržená reforma, kromě určitého snížení daní nezavádí žádná opatření podporující živnostníky a malé a střední podnikatele. Především se podnikatelům nesníží o třetinu pojistné, jak jim bylo slibováno.
Stejně tak se nebudou konat ani jednoleté daňové prázdniny. Zrušení registrační pokladen a minimálního základu daně je jen kosmetickou úpravou, která nebude mít vliv na rozvoj podnikání.
ČTĚTE: Ohroženi reformami: Nejohroženější jsou důchodci!
Negativní vliv může mít naopak zvýšení DPH, která může v některých sektorech, jako stavebnictví či maloobchod přechodně snížit zájem zákazníků o nákupy, či minimálně snížit růst útrat.
Pro podnikatele jako právnické osoby se rovněž nijak významně podmínky podnikání nezlepší.
Navrhované snížení daně z příjmu o 2 procenta z 24 na 22 v podstatě pouze kopíruje pravidelné snižování daní zavedené již za vlády sociální demokracie. Toto snížení má být navíc doprovázeno snížením odčitatelných položek. Podnikatelé tak ve skutečnosti vydělají mnohem méně než se na první pohled zdá.
Sociální reformy pomoci mohou
Brzdící vliv na růst ekonomiky bude i navrhované snížení výdajů státního rozpočtu, které by měly v podstatě stagnovat. Z dlouhodobějšího hlediska se sice jedná o pozitivní jev, z krátkodobého však může mít neblahý vliv na růst ekonomiky.
Mimo daňových změn bude mít pozitivní dopad na vývoj ekonomiky navrhované zrušení nemocenské pro první 3 dny nemoci, které bude mnohem více motivovat k práci a ušetří tak firmám vysoké finanční částky, které je vysoká nemocnost stojí.
Investiční pobídky zůstávají
Ekonomický růst tak bude i příští rok záviset na přílivu zahraničního kapitálu, která bude i nadále třeba lákat pomocí státních pobídek. Snížení daní totiž nemá takovou intenzitu, aby pouze jeho výše byla největší pobídkou a impulsem pro investování do ČR, jak bylo původně zamýšleno.
Ostatně se tak nestalo ani na Slovensku, kde byla zavedena rovná daň 19 % a přesto je Slovensko nuceno poskytovat velkorysé investiční pobídky, aby v konkurenci zemí uspělo.
Ekonomiku reforma nepodpoří.
Poroste i bez ní jednoduše můžeme říci, že daňové a sociální reformy nebudou mít na vývoj ekonomiky výrazný vliv. Ekonomové vliv sociální reforem odhadují na cca +0,5 procenta k růstu HDP. I tuto hodnotu však lze považovat za zcela hypotetickou.
Pro srovnání spuštění automobilky TPCA v Kolíně se dle odhadů projevilo na růstu ekonomiky až o 1 procento, tedy dvakrát více než odhadovaný dopad reforem. I nadále tak bude ekonomiku ovlivňovat růst vývozu a pozitivního salda obchodní bilance a příliv zahraničních investic do ČR.
Ještě vyšší vliv budou mít útraty domácností ovlivněné především růstem mezd, který se odhaduje v příštím roce reálně o 3 procenta. Významný vliv bude i další růst zadlužování domácností, kde se růst odhaduje až na 25 procent. Stabilizace státního rozpočtu a zastavení zadlužování pak bude mít dlouhodobější vliv na stabilitu celé České ekonomiky.
|
