Sentiment na středoevropských trzích se dnes pomalu měnil. Nejlépe to bylo vidět v Maďarsku a Polsku. Maďarská centrální banka sice včera již poněkolikáté vystrašila zahraniční investory svou nepredikovatelnou měnovou politikou, ale mnozí jí to již odpustili. Tučné úrokové zisky, které nabízí maďarský trh, přilákaly mnoho spekulantů, kteří začali forint opět nakupovat. Nedá se jim přitom divit, když jsou maďarské úrokové sazby téměř 5x vyšší než v EU a téměř 4x vyšší než v ČR. Z turbulence na maďarském trhu vytěžil i polský zlotý. Někteří hráči na trhu totiž po nedávných nečekaných krocích centrální banky ještě nenašli odvahu se do Maďarska vrátit a raději nakupují solidně úročené polské dluhopisy. Poptávka po zlotém díky tomu roste a kurz sílí. V případě české koruny zatím k posilování nedošlo. To je dáno dvěma faktory. Zaprvé tím, že je u nás v porovnání s Polskem i Maďarskem daleko méně spekulativního kapitálu, protože naše úrokové míry jsou v porovnání s těmito státy velmi nízké. A zadruhé politickým rizikem, které bude v nejbližších dnech a týdnech představovat skrytá politická nestabilita spojená s projednáváním reformy veřejných financí. Změna středoevropského sentimentu tak sice zastavila nedávné oslabování koruny, ale k výraznému posílení koruny zatím nevedla. Koruna se díky tomu po celý den pohybovala jen v relativně úzkém pásmu od 31,43 až po 31,52 CZK/EUR. Později odpoledne zveřejnila ratingová agentura Fitch zprávu, že zvyšuje hodnocení dlouhodobých závazků ČR v cizí měně na A- z BBB+. Důvodem tohoto rozhodnutí byly podle agentury ekonomické reformy země před vstupem do EU. Nicméně hodnocení korunových závazků ponechala agentura beze změny. Ačkoli se jednalo o dobrou zprávu, trh na ni nikterak výrazně nereagoval. Důvodem je to, že si ČR v zahraničí již několik let prakticky nepůjčuje. Lepší rating sice teoreticky nabízí výhodnější možnost vydání dluhopisů v zahraničí, ale v praxi k tomu pravděpodobně nikdy nedojde. Prostředky v cizí měně by totiž stát musel pro použití doma konvertovat do korun, což by vedlo k nechtěnému posílení koruny. Pro trh je tak v současnosti daleko důležitější korunový než cizoměnový rating. Za zmínku stojí i to, že se pravděpodobně nejedná o poslední zlepšení dluhového hodnocení. Se vstupem do EU se dá očekávat další zvyšování ratingu, protože jako člen klubu "bohatých" budeme pro mnoho investorů představovat nižší riziko. Vladimír Pikora