S blížícím se koncem roku 2003 se můžeme ptát, jaký byl pro ekonomiku. Stručně řečeno, byl dobrý, ale mohl být i lepší. Ekonomika začala nabírat dech a ceny rostly jen minimálně, ale přibylo nezaměstnaných a státních dluhů. Tempo růstu HDP postupně zrychlovalo z 1,5% ve čtvrtém čtvrtletí 2002 až na 3,4% ve třetím čtvrtletí 2003. Dá se předpokládat, že díky rychlému růstu spotřeby domácností i v posledním čtvrtletí překoná růst hranici 3%. To nejhorší tak máme již za sebou. Neměli bychom ale usnout na vavřínech. Stále totiž v růstu zaostáváme za Slovenskem a Polskem. Rok 2003 byl zajímavý z pohledu vývoje cen. Poprvé v novodobé historii nás zasáhla deflace. Cenová hladina byla po značnou část roku o několik desetin procenta nižší než před rokem. To bylo zajímavé pro spotřebitele, protože si mohli v průměru koupit více než vloni. Naproti tomu deflace se také projevila v rychlém růstu reálných mezd, což se negativně odrazilo v nákladech podniků. Drahá pracovní síla spolu s dalšími faktory vyústila v propouštění. Míra nezaměstnanosti tak v lednu 2003 dosáhla svého novodobého rekordu 10,2%. Bohužel tento smutný rekord bude podle nás překonán na počátku roku 2004. Útěchou nám může být, že v dalších letech by to již mělo být s nezaměstnaností mírně lepší. Zatímco nezaměstnanost se zvyšovala, deficit zahraničního obchodu se naopak mírně snižoval. Za prvních 11 měsíců roku dosáhl deficit 51 miliard korun, zatímco ve stejném období roku 2002 to bylo přes 54 miliard. Výsledky exportu potvrdily, že se podnikům podařilo překonat slabou zahraniční poptávku. Vladimír Pikora Koruna byla letos velmi kolísavá a většinou stagnovala anebo mírně oslabovala k euru. Ke kolísavosti přispěla politická nejistota. Několikrát hrozil pád vlády, osud reformy veřejných financí byl nejistý. Složitá byla i politická situace v sousedních zemích, což se odrazilo v nedůvěře investorů k celému regionu. Příští rok by ale měl být ve znamení plynulejšího vývoje. Narůstající příliv zahraničních investic spolu se zklidněním politické scény a odstartováním reformy by měly přispět k pozvolnému posilování. Očekáváme, že v průměru dosáhne v roce 2004 kurz 31,00 CZK / EUR. Rostoucí inflace i zrychlující růst HDP přimějí ČNB ke zvyšování úrokových sazeb zhruba od poloviny roku. Už teď můžeme pozorovat plíživé podražování úvěrů a tento trend přetrvá i v celém následujícím roce. Tak výhodná situace pro zadlužení, jakou jsme měli během roku 2003, se po několik dalších let nebude opakovat. Vstup České republiky do EU v květnu 2004 nebude mít naprosto žádný vliv na ekonomickou situaci, kurz, úrokové sazby nebo třeba ceny akcií. V řadě klíčových oblastí je ostatně vyjednané s EU určité přechodné období. Skutečný zlom bude znamenat teprve až přijetí eura, ale na to máme ještě několik let času. Markéta Šichtařová