Na domácí scéně se uplynulý týden nesl ve znamení boje proti silné koruně. Oči všech investorů se upíraly na úterní jednání mezi guvernérem centrální banky Z. Tůmou a premiérem M. Zemanem, které mělo přinést dohodu, jak tento boj bude probíhat - neboli specifikovat způsoby, jak vláda společně s centrálními bankéři naloží s penězi, které do České republiky připlynou za privatizované podniky. Ačkoli se od schůzky očekávalo, že bude pro budoucí osud koruny zcela klíčová, oznámení výsledků bylo poněkud překvapivě odloženo na příští týden, protože předběžnou dohodu ještě bude muset projednat celá vláda. Navzdory tomu, že na veřejnost tedy prakticky žádné informace nepronikly, již pouhá existence takové dohody výrazně kurz koruny oslabila. Další ranou pro korunu bylo dění kolem privatizace ČEZu. Prodej této elektroenergetické společnosti se měl stát největším privatizačním případem v dějinách české ekonomiky, protože vláda si stanovila podmínku, že případní zájemci musí nabídnout v přepočtu minimálně 200 miliard korun. Kdyby se tak skutečně stalo a kdyby těchto 200 miliard chtěla vláda utratit a směnila je na devizovém trhu na koruny, koruna by okamžitě posílila tak razantně, že by bez problémů dosáhla hranice 31 korun za euro. Ve skutečnosti k takovému utrácení, zdá se, tato vláda do voleb již příležitost nedostane. Obě nabídky, které byly podány (francouzskou společností Electricite de France a konsorciem Italské Enel a Španělské Iberdroly), totiž buď nesplnily požadavek na minimální částku 200 miliard, anebo si kladly tak vysoké podmínky, že nebyly pro vládu akceptovatelné. Nejen že tak byla privatizace odložena na neurčito, ale zároveň bylo zažehnáno nebezpečí rychlého posílení naší měny. Třetí ránu pak přinesl pátek, kdy ministr financí J. Rusnok poodhalil roušku tajemství, které obestíralo onu dohodu mezi vládou a centrální banku z počátku týdne. Ačkoliv ministr nesdělil všechny podrobnosti dohody, zdá se, že hlavní bod spočívá v tzv. konverzi podstatné části prostředků (4 mld eur) na koruny přímo přes devizové rezervy ČNB. To vlastně znamená, Česká národní banka eura od vlády odkoupí za koruny, a tím pádem prostředky vůbec nebudou směněny na trhu a devizový kurz nebude nijak ovlivněn. Naproti tomu ale cenou za zamezení posilování koruny bude větší množství peněz, které tímto způsobem centrální banka uvolní do oběhu, a které by potenciálně mohlo tlačit na vyšší inflaci (naštěstí inflace v ČR je natolik nízká, že případný mírný tlak na růst cen není nikterak znepokojivý). Když všechny tyto faktory sečteme, dostaneme silný důvod pro to, aby koruna ze současných velmi pevných hodnot k euru na krátké období poněkud oslabila. Pro většinu občanů to však není důvod k panice. Dočasné oslabení by nemělo mít dlouhého trvání a v době, až budeme vyjíždět na letní dovolené, již opět bude koruna silnější. Světové finanční trhy po celý týden netrpělivě čekaly na projev šéfa americké centrální banky Fed Alana Greenspana, který byl naplánován na pátek večer (středoevropského času), a který se měl věnovat výhledu americké ekonomiky na rok 2002. Pravidelná vystoupení A. Greenspana jsou vždy v centru pozornosti investorů, protože se z nich snaží vyčíst náznaky, jaká budou příští opatření Fedu, zda dojde například ke zvýšení či snížení úrokových sazeb. To je totiž zcela klíčovým faktorem pro finanční trhy: nastavením úrokových sazeb v největší světové ekonomice jsou ovlivňovány ať již přímo nebo zprostředkovaně úrokové míry, akcie, dluhopisy nebo měnové kurzy po celém světě českou republiku nevyjímaje. Po celý pátek burzy rostly díky nadějím, že A. Greenspan naznačí, že největší světová ekonomika se již zotavuje. Skutečnost však byla ledovou sprchou. Greenspan ve svém projevu uvedl, že ekonomika se po teroristických útocích z 11. září již stabilizovala, opakovaně však upozornil na některé rizikové faktory, jako jsou například vyšší nezaměstnanost nebo klesající výdaje spotřebitelů, jež z krátkodobého pohledu budou brzdit hospodářské oživení ve Spojených státech. Ačkoliv to nebylo řečeno otevřeně, většina posluchačů se shodla v tom, že navzdory bezprecedentně nízkých úrokovým mírám v USA je opět možno očekávat snížení úrokových sazeb o čtvrt procenta na příštím zasedání Fedu, které se uskuteční mezi 29. a 30. lednem. Pod dojmem spíše pesimistického projevu šéfa Fedu se americké akciové trhy okamžitě mírně propadly.