Schválení rozpočtu na příští rok má šanci. Vyplývá to alespoň ze slov H. Marvanové, která prohlásila, že při hlasování zůstane stranou. Pokud bude rozpočet skutečně schválen, bude to pro ekonomiku dobrá zpráva. Rozpočet se sice honosí rekordním schodkem 111,3 mld korun, nicméně lepší je schválený vysoký schodek, než provizorní a neschválený stav veřejných financí. Zahraniční investoři tak alespoň mají jasno, kam se ekonomika ubírá. Deficit již zakalkulovali do svých úvah a počítají s tím, že dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí je výhledově pro stabilní podnikatelské prostředí hrozbou. Nepříjemná jistota je však v každém případě pro ekonomiku lepší, než nejistota a hospodaření dle provizoria. Na kurz koruny však měla tato zpráva pozitivní efekt jen krátkodobě. Byla totiž převážena informací, že centrální banka proti koruně nepřestává bojovat. Jen v září podle dnes zveřejněné bilance uzavřela obchody za 444 mil eur. Za říjen výsledky bilance centrální banky sice ještě neznáme, my však nepochybujeme o tom, že i v tomto měsíci pokračovala v ovlivňování devizového trhu. To vlastně znamená provádění skrytých intervencí, které ČNB uskutečňuje prostřednictvím třetí strany. Jednak je tedy ČNB dělá v okamžiku, kdy jsou pro to na trhu nejpříhodnější podmínky, jednak je dělá tak, že nikdo neví, kdo je oním subjektem v pozadí prodávajícím koruny, a konečně provádí je daleko častěji a v menším rozsahu než dříve, takže si jich ostatní účastníci na trhu nepovšimnou. Jako každý nástroj centrálních bankéřů, i tento však má omezenou životnost. Nebude trvat dlouho a spekulanti či investoři si povšimnou, že oním jediným subjektem, který neustále sráží korunu ke slabším hodnotám, je právě ČNB. A stejně jako v případě předchozích otevřených intervencí proti ní začnou spekulovat. V ten okamžik začne být její současný osvědčený nástroj prakticky neúčinný. Než se však účinnost zcela ztratí, může ještě několik měsíců trvat. Ve víru dnešních domácích zpráv poněkud zapadla zpráva, že americký Fed včera večer snížil úrokové sazby překvapivě o půl procentního bodu. Snížení sazeb sice bylo očekáváno, ale jen o čtvrt procentního bodu. Fed tak přiznal, že největší světová ekonomika má mnohem vážnější potíže, než jsme se až dosud domnívali. Fed si tak prakticky zničil veškerý další manévrovací prostor pro svou měnovou politiku, a k takovému rozhodnutí ho musely přimět jen závažné důvody. Sazby v USA jsou totiž nyní tak nízké (1,25%), že po odečtení inflace jsou reálné sazby prakticky nulové. Po případném zvýšení inflace se dokonce reálné úroky dostanou do záporných čísel, což by mohlo při výraznějším inflačním zvýšení znamenat, že žít na úvěr je levnější než bez úvěru. Fed se však naštěstí takového vývoje nemusí obávat. Včerejší vítězství Bushových republikánů totiž s největší pravděpodobností přinese nižší daně, a ty zase podpoří ekonomiku samy o sobě, aniž by Fed musel dále zasahovat.