Tržby v maloobchodu neustále rostou. Spotřeba domácností totiž nadále zůstává velmi vysoká. Prokázala to čísla dnes zveřejněná Českým statistickým úřadem. V únoru tak maloobchodní tržby vzrostly oproti stejnému období loňského roku o 4,3%, zatímco ještě v lednu růst činil jen 3,5%. Tržby by přitom mohly být ještě vyšší, kdyby se lidé neobávali vysoké nezaměstnanosti. Česká koruna na zprávy o rostoucích maloobchodních tržbách nikterak nereagovala. Po drobném dopoledním posílení se navrátila ke svému oslabujícímu trendu. Namísto domácího dění obchodníci nyní sledují spíše technické faktory. Stále tedy trváme na naší prognóze, že v průběhu několika následujících dní koruna oslabí až k 31,80 CZK / EUR.Po dosažení této hodnoty se však trend zlomí a koruna naopak začne k euru posilovat. Událostí číslo jedna dnešního dne se staly výroky viceguvernéra ČNB Oldřicha Dědka o další podobě měnové politiky. O. Dědek v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že před vstupem do EU dojde ke zvýšení spotřebních daní a v rámci DPH navíc dojde k přesunu služeb do kategorie s vyšší sazbou daně. Tento krok vyvolá výrazné zvýšení inflace, které viceguvernér odhadl až na 2,5 procentního bodu. Tento nárůst inflace, který má zřejmě Česká republika před sebou, je podle O. Dědka vážným argumentem proti dalšímu snížení úrokových sazeb. To je přitom v příkrém rozporu s očekáváním, které má většina obchodníků na trhu. Ti totiž ještě dnes ráno očekávali přinejmenším jedno další snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Podle O. Dědka ale nižší sazby nejsou nutné ani proto, že jejich úroveň je již teď pro exportně orientované podniky zcela dostačující. Centrální banka by měla svou politiku volit tak, aby inflace kolísala co nejméně a aby se držela v rámci cílovaného koridoru, který si sama ČNB stanovila. Úroveň úrokových sazeb, kterou ČNB stanovuje, by přitom v každém okamžiku měla odpovídat výkonnosti ekonomiky. Za tímto účelem si centrální banka ustanovila takzvaný institut výjimek, který jí umožňuje ve výjimečných situacích, kdy inflace prudce vzroste anebo poklesne například z administrativních důvodů, tento výkyv ignorovat. Je totiž zbytečné bojovat proti inflaci, která byla způsobena administrativním opatřením, zvýšením úrokových sazeb. Jejich zvýšení by v tom okamžiku neodpovídalo reálnému stavu, ve kterém se ekonomika nachází. Zvýšení daní je klasickou ukázkou takového administrativního zásahu. Pokud v důsledku vyšších daní vzroste inflace, nebude to znakem přehřívající se ekonomiky, ale prostým důsledkem jednoho zákona. Zvýšení sazeb v takové situaci by jen podlomilo nohy podnikům, které se již teď obtížně vyrovnávají s útlumem v západní Evropě, a v boji proti inflaci by stejně nepomohlo. Komentář viceguvernéra však nelze chápat tak, že sazby již sníženy nebudou. Bankovní rada má 7 členů a každý z nich hlasuje zcela nezávisle. Jejich názory se často velmi liší a ani tento případ nemusí být výjimkou. Zajímavé je, že řada obchodníků se slovy O. Dědka zřejmě nenechala přesvědčit a stále věří v další snížení sazeb. Tomu naznačuje i současné nastavení tržních úrokových sazeb. Po dnešním komentáři přikládáme poklesu úroků během následujících dvou či tří měsíců asi padesátiprocentní pravděpodobnost. Každopádně však doporučujeme případnou fixaci nízkých úroků už nyní. Markéta Šichtařová