Po několika týdnech se situace na devizovém trhu začala obracet. Poté, co se dva členové bankovní rady ČNB (M. Erbenová a J. Frajt) vyjádřili ve prospěch slabší koruny a M. Erbenová navíc uvedla, že centrální banky může kdykoliv zasáhnout intervencemi, koruna začala oslabovat. Navíc blížící se zítřejší zasedání ČNB ještě více obchodníky s domácí měnou znervózňuje a ti se tak korun raději zbavují v důsledku obav, že právě zítřek by mohl být dnem, kdy přijde zásah centrálních bankéřů. Na trhu se dokonce vyskytly již dnes spekulace, že ČNB skrytě intervenuje přes londýnské banky a stojí tak za současným oslabováním, nicméně tyto domněnky se nepotvrdily a zřejmě se tak jedná jen o čiré spekulace. Určitá možnost, že centrální banka zítra zasáhne, skutečně existuje. Již dříve jsme upozorňovali, že vzhledem k neúspěšnosti očekávaných intervencí tento krok zřejmě přijde až v okamžiku, kdy koruna vůbec posilovat nebude a nikdo tedy intervenci čekat nebude právě tehdy by mohla být nejúspěšnější. První předpoklad je sice splněn (posilování se zastavilo), nicméně ten druhý (neočekávanost) ještě ne: ČNB se totiž nyní obává skoro každý obchodník s korunou. Proto si myslíme, že pravděpodobnost intervence je stále relativně malá, spíše k ní dojde ještě o něco později. Zároveň s intervencí by mohlo dojít i k dalšímu kroku, který také v současnosti rozhodně není možno označit za neočekávaný, a to ke snížení úrokových sazeb. Diskuse se nevedou o tom, zda k uvolnění měnové politiky prostřednictvím snížení sazeb dojde, jako spíše o tom, zda úroky poklesnou o 25 nebo 50 bazických bodů. Centrální banka má pro snížení silné argumenty. Jednak je to možné snížení její inflační prognózy směrem dolů na základě velmi dobrých inflačních výsledků v předchozích měsících (po zbytek roku by se inflace měla podle naší prognózy pohybovat dokonce pod dolním okrajem cílového inflačního pásma ČNB!), jednak je to snaha pomoci exportním podnikům, které jsou znevýhodňovány silnou korunou. Na posledním zasedání byli dva přítomní členové bankovní rady z pěti pro tento krok. My se však domníváme, že centrální banka by si měla snižování sazeb rozmyslet. Ačkoliv nyní se může jevit jako správné, z dlouhodobého pohledu by mohlo přinést více škody než užitku. Především již od srpna bude inflace opět růst a v polovině příštího roku by se pak měla dokonce přiblížit hornímu okraji cílového pásma. Navíc a to především přehnaně nízké úrokové sazby ve spojení se zrychlujícím se tempem růstu HDP by mohly časem vyvolat "poptávkovou bublinu", tedy zvýšit množství úvěrů v ekonomice na úroveň, která by byla pro ekonomiku nebezpečně vysoká. Nebude tedy trvat dlouho a sazby se budou opět zvyšovat. Kdo uvažuje o úvěru, neměl by čekat déle než do podzimu. Později by platil úroky daleko vyšší.