Mnohdy můžeme v médiích slyšet pojem spotřebitelská inflace či zkráceně CPI (Consumer Price Index = Index spotřebitelských cen). Ne každý má ovšem přesnou představu, co tento pojem znamená. Inflace sama o sobě znamená růst cenové hladiny. Tato definice zní triviálně, ovšem termín cenová hladina může být pro statistiku problém. Pokud bychom chtěli inflaci změřit museli bychom znát vývoj všech cen v čase. Nikdo z nás však není schopen zjistit všechny ceny v ekonomice k jednomu okamžiku, i přesto však existuje mnoho různých metod jak inflaci měřit. Patří sem zejména měření pomocí indexů. Nejznámější indexy jsou index výrobních cen (PPI) a index spotřebitelských cen (CPI), které zachycují rozdíl mezi cenami výrobců a prodejců. Mnohdy totiž prodejci ignorují např. ceny surovin na světových trzích (nejčastěji ropa) a prodávají za stále stejné ceny. Pro běžného člověka je však důležitější znát CPI, protože tento index popisuje vývoj těch cen, které všichni známe z obchodů. Nyní se klade otázka, jak se tyto indexy počítají. Protože žádný statistický úřad není schopen sledovat úplně všechny ceny, sestavuje se spotřebitelský koš, který obsahuje mnoho set položek. Každá položka má pak přiřazenou jistou váhu podle toho, jak je významná. Např. doprava, která se odráží do většiny cen, má pak několikrát vyšší váhu než např. obuv. Takto zjistí statistika změnu cen za jisté období nejčastěji měsíc. Pokud bychom chtěli sledovat ceny v delším období několika let, je třeba si uvědomit, že meziměsíční změny nemají nejlepší vypovídací schopnost a je proto vhodné sledovat i meziroční změny. Náhle tak máme koncem období zveřejňovány dva indexy. Jeden na meziměsíční a jeden na meziroční bázi. Oba tyto indexy u nás každý měsíc zveřejňuje Český statistický index (www.czso.cz). Pokud bychom se podívali na vývoj těchto indexů, viděli bychom, že meziročně inflace klesala až do poloviny roku 1997, kdy začala rapidně růst, aby dosáhla svého maxima přes 13% počátkem roku 1998. Následně však začíná klesat a v létě 1999 se přiblíží až k jednomu 1%. Tehdy začaly ceny mírně růst a zastavují se letos v létě těsně pod 6%. Tou dobou přeteče míra trpělivosti ČNB, která zvyšuje úrokové sazby, čímž se snaží inflaci brzdit. Poslední údaje o spotřebitelské inflaci ukazují, že inflace opět začíná klesat. Jen v září pokleslo CPI o 0,7% meziměsíčně, což bylo výrazně víc, než se očekávalo. Pokles byl způsoben propadem cen potravin a rekreačních zájezdů, které v předchozích měsících razantně rostly. Tato suchá čísla je třeba sledovat z mnoha důvodů. Mezi nejzákladnější důvody proč sledovat inflaci, kromě toho že vidím jak ceny rostou a můj plat zůstává konstantní, patří to že centrální banka podle vývoje inflace ovlivňuje úrokové sazby. Výše úrokových sazeb se pak odráží jak v investiční aktivitě podniků a potažmo zaměstnanosti, tak i v cenách akcií a dluhopisů. Stručně řečeno vývoj inflace je důležitý pro všechny.