V roce 2006 navštívilo Českou republiku 6,5 milionu turistů. převažovali Němci (přibylo jich o 0,7%), Britové (těch ubylo o 13,4%!) a Italové (-1,5%). Zájem o Česko roste především u zemí, které leží na východ od našich hranic: Rusů přijelo o 29% víc, Slováků o 8,3% a Poláků o 4,6%. Bohatší turisté tak Česko opouštějí a přesunují se do zemí s lepšími a kvalitnějším službami a atrakcemi.
Naopak Česko mnohem více navštěvují turisté z východních zemí, kteří však utrácí až několikanásobně méně, než bohatí západní turisté. Často tak přijíždí pouze za nákupy na 1-3 dny a zase se vrací domů. Ostatních turistických služeb tak tito turisté využívají minimálně.
Celkově se příliv turistů zvýšil o pouhých 1,6 %
Praha a střední Čechy táhnou méně
Statistiky dále ukazují, že klesá zájem zahraničních turistů o některé české regiony včetně Prahy (pokles o 0,6%) a Středočeského kraje (-2,9%). "Za 17 let po sametové revoluci téměř všichni potenciální západoevropští turisté již Prahu navštívili. Stojíme tak před otázkou, jak tyto národnosti přilákat do Prahy podruhé," komentuje čísla Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří (AČCK).
Na atraktivitě naopak získaly Karlovarský (+18,2%), Pardubický (+11,1%) a Jihomoravský kraj (+8,1%). Rostoucí zájem o Karlovy Vary je pochopitelný, právě tam míří turisté z Ruska. "Důvodem nárůstu v Pardubickém kraji je fakt, že místní letiště začalo být využíváno ruskými charterovými turistickými lety pro zájezdy ruských turistů, nicméně absolutní počty turistů v Pardubickém kraji jsou z hlediska ČR zatím stále nízké," vysvětluje Oakmura.
Turisti zaměstnávají přes půl milionu lidí
Příjmy z turistiky jsou pro českou ekonomiku velmi důležité, proto je třeba se starat, aby návštěvníků neubývalo. "Průmysl cestovního ruchu generuje 3,1 procenta HDP," říká analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek a vysvětluje, že průmyslem cestovního ruchu se rozumí lidé a služby, které jsou přímo v kontaktu se zahraničními návštěvníky: hotely, restaurace, cestovní kanceláře atd.
Širší kontext cestovního ruchu, jeho ekonomika, zahrnuje i lidi, kteří turistu osobně nevidí - tedy například zedníky, kteří staví hotely, nebo bankovní úředníky, kteří zpracovávají transakce návštěvníků. "Ekonomika cestovního ruchu generuje přibližně 6 procent HDP," dodává Beránek.
Celkem ekonomika cestovního ruchu zaměstnává asi 580 tisíc lidí. "Zahraniční turista přitom vyvolá vznik více pracovních míst než tuzemec," připomíná Beránek.
Tomio Okamura ale vidí ve vnitrostátní turistice perspektivu. "Čeští turisté si dosud nemohli Prahu nebo Karlovy Vary dovolit, ovšem se zvyšující se životní úrovní českých občanů se situace začíná měnit. Vždyť v Praze je 90% všech ubytovaných turistů cizinců a jen 10% Čechů, zatímco v Berlíně je 65% ubytovaných hostů Němců a jen 35 % cizinců," nastiňuje budoucí vývoj.
Vnitrostátní turistika je limitovaná i tím, že velké procento Čechů jezdí místo na dovolenou na vlastní chalupu. "Češi jsou světovým unikátem v tom, že 13,2 procenta domácností má druhé bydlení," upozorňuje Beránek.
Dá se s klesajícím zájmem turistů něco dělat?
Některé důvody, které způsobují úbytek turistů, naznačil Tomio Okamura výše. Často se mluví také o tom, že se Česká republika málo propaguje, a že zaostává zejména povědomí o tom, co je možné vidět "za Prahou".
S tím ale Jaromír Beránek nesouhlasí: "Je třeba si uvědomit, jaká je dnes v turistickém průmyslu konkurence. V roce 1950 se 85 procent turistického ruchu odehrávalo v 15 vyspělých státech, dnes s cestovním ruchem kalkuluje ve svém národním hospodářství 229 zemí," vysvětluje. "Na vzestupu jsou především země severní Afriky, které jsou levné a úroveň služeb se tam zvyšuje."
Pokud jde o Česko konkrétně, Jaromír Beránek dodává: "Britové k nám často jezdili na pitky a rozlučky se svobodou, které se v současnosti díky levným aerolinkám přesouvají na východ, hlavně do Pobaltí."
Pro přilákání západních turistů Tomio Okamura doporučuje konkrétní opatření: "Je potřeba neprodleně zkvalitnit stávající služby (ochota lidí, ukazatele v dopravních prostředcích alespoň v angličtině) a odstranit notoricky známé problémy (okrádání v taxi, v restauracích, kapsáři, klamavé směnárny atd.)."
Kromě kvalitnějších služeb by mohlo pomoci také odstranění administrativních překážek v cestování. "Růst počtu návštěvníků o 5-7 procent by přineslo zrušení vízové povinnosti pro Rusy," navrhuje Jaromír Beránek. "Do Česka obvykle míří spořádání turisté, takže se není třeba bát toho, že by nás zaplavili nelegální migranti," vyvrací argumenty zastánců víz.
V zemích bývalého sovětského bloku vidí perspektivu i Okamura: "A právě Poláci se svými 40 miliony obyvateli jsou největším příslibem do budoucna, stejně jako Slováci. Ti si dosud nemohli především návštěvu Prahy finančně dovolit, a nyní díky zvyšující se životní úrovni začínají tyto národy jezdit do ČR ve velkém."
A protože o peníze jde vždycky až na prvním místě, prorokuje Jaromír Beránek zlevnění ubytovacích služeb, především v Praze: "Ceny rozhodně neporostou, budou spíš klesat." Analýza jeho firmy Mag Consulting totiž ukázala, že ve srovnání s okolními metropolemi je nocování v Praze velmi drahé.
Toho, že by u nás turistů přímo ubývalo se ale prý bát nemusíme: "Turistický ruch celosvětově roste o víc než 4 procenta. Za tímto číslem ale bude Česká republika zaostávat - poroste tak 2 až 3 procenta," odhaduje Beránek.
