Drobní střadatelé často věnují velké množství svého času i energie při hledání takové banky, která nabízí nejvyšší zhodnocení vkladů. Nakonec ovšem obvykle dospějí k závěru, že je to všude skoro stejné. A mají pravdu. Uložením naspořených prostředků v bance na jakýkoliv typ termínového účtu skutečně výrazně zbohatnout nelze. Bankovní termínové vklady tu jsou totiž především od toho, aby klienti mohli část svých prostředků uložit velmi bezpečně, vzhledem k zákonnému pojištění vkladů prakticky bezrizikově. Za tyto výhody klient platí relativně malým zhodnocením. Pokud však hodlá své úspory především zhodnotit, musí se stát investorem. Tedy vstoupit na kapitálový trh a investovat do akcií, dluhopisů, komodit či jiných instrumentů, které kapitálový trh nabízí. A samozřejmě za vyšší výnos zaplatit přijmutím vyššího rizika. Jestliže pak nepatří mezi ostřílené investory nebo nemá čas sledovat dění na světových kapitálových trzích, může přenechat tyto starosti zkušeným manažerům a využít investování prostřednictvím #t(podílových fondů,podílový fond), které mu toto investování, samozřejmě za určitou provizi, zprostředkují. Ze statistik (viz níže) vyplývá, že ve světě je investování do fondů běžné. U nás tomu tak zatím není, i když se situace postupně mění. Pramen: Volksbank, CZ Proč to tak je? Za vysvětlením musíme dále do minulosti a vzpomenout neslavného osudu investičních a podílových fondů v České republice v období krátce po kupónové privatizaci. Hlavní díl nespokojenosti pak plynul zejména ze zkušeností s řadou podvodných operací ("tunelováním"), které zase byly umožněny tehdejší nedostatečnou regulací a dohledem i některými anomáliemi českého systému kolektivního investování, které byly zřejmě poplatné nedostatečným zkušenostem s finančními trhy. A tak dnes, několik let po privatizaci, stále ještě převládá v laické veřejnosti všeobecná nespokojenost s tímto typem investování a sám výraz "fond" mnohdy vzbuzuje nedůvěru. Jedná se tak hlavně o psychologický problém: ač se dnes již pohybujeme v jiné době, jiné právní úpravě i mezi jinými podílovými fondy, veřejnost si svou trpkou zkušenost stále dobře pamatuje a zůstává nedůvěřivá. Není fond jako fond Jak tedy postupovat při investování prostřednictvím podílového fondu? Investor si nejprve musí ujasnit, jak vysoké zhodnocení chce dosáhnout a jak vysokou míru rizika je ochoten podstoupit. Obecně platí, že s nejnižším rizikem a tím i zhodnocením jsou spojeny tzv. fondy peněžního trhu, které investují do velmi krátkodobých instrumentů. Zde se ovšem naskýtá otázka, zda taková investice má v našem prostředí valného smyslu, protože její výnos bývá velmi srovnatelný s termínovými vklady v bance. Dluhopisový fond již mívá míru rizika i zhodnocení větší, ještě vyšší je obojí u tzv. smíšeného fondu, který investuje kombinovaně jak do dluhopisů, tak do akcií, a největší zhodnocení i riziko přináší fondy akciové. Poněkud stranou stojí tzv. fondy střešní, které nakupují podílové listy jiných fondů. Mají tak široce rozložená rizika, zároveň ale nikdy nemohou nabídnou vyšší míru výnosu, než je průměr trhu. Mluvíme-li zde o riziku, pak si musíme uvědomit, že spočívá především v tom, že výnos je v čase velmi proměnlivý. Tedy například akciový fond může střídavě dosahovat vysokých zisků a vysokých ztrát - podstatné ale je, že je prokázáno, že v dostatečně dlouhém období je ziskový téměř vždy. Pokud tedy investor investuje na delší období (několik let), pak se nemusí moc bát. Jakmile investor úspěšně překoná první fázi výběru a rozhodne se, jaká kombinace rizika a výnosu mu vyhovuje, nastává fáze poněkud složitější. Vybrat, kterému fondu působícímu na námi zvoleném segmentu trhu budeme důvěřovat a svěříme mu své prostředky. Zde je vhodné se zamyslet nad tím, zda investovat s domácím či zahraničním fondem. České fondy sice zatím převládají, ale konkurence, která jim vyrůstá ze strany zahraničních společností, je pro ně však stále silnější hrozbou. Zahraniční fondy totiž oproti domácím mají jednu výraznou výhodu: velká většina z nich je z daňových důvodů registrována buď v Lucembursku nebo jiném tzv. off-shore centru. V takovém případě zisky fondů nepodléhají žádné dani - a to je v porovnání s Českou republikou, kde je tato daň ze zisku 15% (pokud držitelem podílu není fyzická osoba po dobu delší než 6 měsíců), citelná úleva.