Oslabování koruny vůči euru se prozatím zastavilo, kurz víceméně stagnuje kolem 33,30 CZK / EUR. Měna však stále zůstává pod tlakem. Chybí jí impulsy, které by mohly kurzem pohnout. Namísto toho koruna zřejmě i zítra zůstane slabá v blízkosti stávajících hodnot a může i dále mírně ztrácet.Teprve po nějakém čase by měla přijít krátkodobá korekce pod 33 korun za euro, tak jak jsme se o tom zmiňovali ve včerejším Finančním deníku. V těchto dnech se opět ve zvýšené míře diskutuje mezi kandidátskými zeměmi o přijetí eura. V Praze totiž právě probíhá konference o rozšíření eurozóny. U řady kandidátských zemí stále přetrvává názor, že čím dříve euro přijmou, tím to pro ně bude výhodnější. Ovšem před takovým přístupem varoval například evropský komisař pro měnové záležitosti Pedro Solbes. Podle něho není rychlé přijetí eura vždy tím nejlepším řešením, a to ani v případě, že se již podařilo splnit Maastrichtská kritéria. Pokud totiž země zafixuje svůj kurz vůči euru například v rámci systému ERM II příliš předčasně, může to v krajním případě vést i k rychlé inflaci či růstu nezaměstnanosti. Mezi země, které usilují o rychlé přijetí eura, patří podle vyjádření maďarského guvernéra centrální banky například Maďarsko. Jeho cílem je platit eurem již v roce 2008. A to navzdory tomu, že forint se v loňském roce stal několikrát předmětem útoku ze strany spekulantů. Výsledkem snahy o předčasné zafixování kurzu forintu byla naprostá destabilizace finančních trhů, výrazné zvýšení úrokových sazeb a ztráta důvěry v centrální banku. Naproti tomu Česká republika je s přijetím eura zdrženlivější. Společně s Polskem či Slovenskem patří k zemím, které chtějí svůj kurz pevněji svázat s eurem v systému ERM II teprve až v okamžiku, kdy budou mít jistotu, že toto přechodné období bude trvat jen krátce. Český pohled na euro je také jeden z nejkritičtějších. Guvernér Zdeněk Tůma například na konferenci připustil, že k rizikům zavedení eura patří výrazný nárůst úvěrů. Banky totiž budou moci získávat prostředky v eurech i za hranicemi a následně také více půjčovat. Větší počet úvěrů také znamená větší riziko nesplácení a v té nejpesimističtější (a málo pravděpodobné) variantě i možnost ohrožení stability bankovního sektoru. Zdrženlivější český přístup, který zřejmě povede k přijetí eura nejdříve v roce 2010, se nám zdá jako velmi rozumný. Česká republika se tak možná vyhne problémům, které by se ještě mohly projevit v méně trpělivých zemích. Markéta Šichtařová